Velryb

Velryb. Tak překládají Kral. tři hebr. výrazy: tannín = velká mořská ryba, „velryb“, [Gn 1,21; Jb 7,12; Ž 148,7]. Kral. totéž slovo překládají také výrazy had [Ez 7,9n], drak [Dt 32,33; Ž 74,13; 91,13; Iz 27,1; 51,9; Jr 51,34; Ez 29,3]; tanním = šakalové. Kral. toto slovo překládají u Ez 32,2 velryb, u Jb 30,29; Iz 13,22; Mi 1,8 a j. výrazem ,draci, neboť v textu opravdu jde o zjevy mythologické, démonické, nikoli o živočichy zoologicky zařaditelné. Hebr. livjátán je přeloženo výrazem v. u Jb 3,8; 40,20; Ž 104,26, kdežto v Ž 74,14; Iz 27,1 mají Kral. *Leviatan. Řecké kétos u Mt 12,40 označuje mořskou obludu. U Jon 2,1 se v hebr. textu právě tak jako v kral. překladu mluví nikoli o velrybě, nýbrž jen o velké rybě. Jediná ryba, jež je s to pohltiti celého člověka, jest žralok obecný [calcharias vulgaris], který dosahuje délky až 10 m. Ale právem poukazují někteří vykladači na to, že Jonáš [= holubice] je symbolem Izraele, velká ryba symbolem Babylona [sr. však užití tohoto jména ve Zj 14,8 a j.!], který Izraele téměř pohltil, ale znovu vydal na rozkaz Hospodinův. *Jonáš. Jb 3,8 podle Biče I., 220 „připomíná prastarý mythus, podle něhož slunce dlí přes noc v oceánu, ovládaném nějakou obludou. Ráno, dokud netvor ještě spí, mu uniká. Proto si přeje Job, aby v den jeho narození byl býval vzbuzen onen ‚velryb‘, aby zadržel slunce a nedal vzejíti dni“. Oceán je podle orientálních a izraelských představ zbytek chaosu, z něhož povstalo nebe i země. Proto zůstává oceán sídlem Leviatana, protivníka Hospodinova. U Ez 32,2 jde o symbol Egypta právě tak jako u Iz 27,1; Ez 29,3.