Noc

Noc byla podle židovského zvyku rozdělována na tři bdění: od západu slunce do půlnoci, od půlnoci do prvního zakokrhání, od prvního zakokrhání do východu slunce [ranní: Ex 14,24; prostřední: Sd 7,19; Ž 63,7; Pl 2,19]. Podle řecko-římského počítání byla čtyři bdění po třech hodinách [od 6-9, 9-12, 12-3, 3-6]. Tak tomu bylo v NZ [L 12,38; Mt 14,25; Mk 6,48, sr. Ž 90,4; 130,6]. Jindy se n. dělila na 12 různě dlouhých hodin [Sk 23,23]. Poněvadž podle Gn 1,3 tma předcházela první světlo, počítali Židé den od západu slunce do západu slunce příštího dne [do východu první hvězdy; odtud rčení „svítalo na den“, t. j. vyšla první hvězda po západu slunce Mt 28,1]. Nebo se počítalo na dny a noci. Výraz „den a n.“ znamená naši časovou délku – den. Ježíš se postil 40 dnů a 40 nocí [Mt 4,2], t. j. 40 dnů; Jonáš „byl v břiše velryby tři dny a tři noci“ [Mt 12,40], což navazuje na Jon 2,1. Jde tu o pouhé srovnání s pobytem Ježíšovým v hrobě, nikoli o přesné vypočítávání doby, kterou Ježíš strávil v říši smrti.

Je pochopitelné, že starověk přisuzoval n-i tajemnou moc. N. byla dobou nejúčinnějších kouzel, protože každou ovládal jiný démon. N. byla také zvláště příznivá pro božská zjevení. I rabíni byli toho mínění, že n. je ohrožována zlými duchy, ale utěšovali se, že den i n. patří Bohu [sr. Ž 74,16; 91,5] a že není třeba se bát. Zj 21,25; 22,5 pak předpovídá, že v novém Jerusalémě nebude už n-i. Podle SZ nejvíc pokynů Božích bylo dáno v noci [Gn 26,24; 31,24; 40,5; 41,11; 46,2; 1S 15,16; 1Kr 3,5; 2Pa 7,12]. V NZ pouze Sk zdůrazňují, že Bůh dal své pokyny v n-i [16,9; 18,9; 23, 11; 27,23]. Jinak je NZ v této věci velmi zdrželivý [Mt 1,20; 2,12n].

V přeneseném smyslu mluví Ježíš o n-i jako o době, kdy mu nebude možno pracovat [J 9,4] anebo jako o období nedostatečného duchovního světla [J 11,10], jež nastane po jeho smrti [sr. J 8,12; 9,5]. Podle Pavla žije křesťan v období mezi n-í a dnem, kdy bude uskutečněno království Boží. N-i už je namále, den Boží vlády se přiblížil [Ř 13,12] a křesťané už nyní mají žít jako synové světla, nikoli noci [1Te 5,5-7].