Heslo
Večer
Večer, začátek izraelského dne [*Den. Lv 23,32: „Od v-a až do v-a držeti budete sobotu svou“]. I soboty a svátky začínaly původně v-em, takže o právě předešlém odpoledni se mluvilo jako o dni včerejším [viz stereotypní: „A byl v. a bylo jitro, den první atd“ v Gn 1]. V. začínal západem slunce, přesněji východem první hvězdy. Odtud povstalo rčení ‚svítalo na den‘ [Mt 28,1]. Při východu slunce a v. [doslova ‚mezi dvěma večery‘, ‚k večerou‘, t. j. když se slunce počalo klonit k západu], měl být obětován beránek [Ex 29,41], a to tak, aby ranní beránek hořel celý den a v-ní celou noc. Byla to t. zv. oběť ustavičná [Nu 28,10]. ‚K večerou‘ byly zapalovány i lampy ve svatyni [Ex 30,7n] a o velikonocích zabíjen i beránek [Ex 12,6].