Vyprázdniti, vyprazdňovati

Vyprázdniti, vyprazdňovati, prázdným učiniti [2Pa 24,11; Jr 48,12], vykliditi [Lv 14,36], vyčistiti [Nu 4,13], ve stč. také zničiti, zrušiti. Ve SZ-ě je tak překládáno aspoň 10 různých hebr. výrazů, jež téměř všecky znamenají odstranění [Lv 26,10; 2Pa 34,33; Oz 2,17]; zničení [Ez 24,11], rozbíti v kusy [přivésti na nic Jb 15,4], vyrabování [Iz 24,1.3; Jr 51,2; Na 2,2], zánik [dát zaniknouti Za 13,2] a pod. Elifazovi, jednomu z Jobových přátel, se zdálo, že Job svými řečmi [sr. Jb 13,3.15n.22] rozbíjí v kusy základy pravé zbožnosti [Jb 15,4].

V NZ-ě je tak nejčastěji překládáno sloveso katargein = učiniti neúčinným, bezvýznamným, vyřaditi z oběhu, zrušiti. Podle Ef 2,15 Kristus sjednotil lidstvo [Židy a pohany] tím, že zničil [Kral. ‚vyprázdnil‘] v svém ukřižovaném těle příčinu nepřátelství, t. j. *Zákon příkazů s nařízeními. Svou smrtí vyřadil z platnosti Zákon a jednotlivé jeho rabínské výklady a tím otevřel Židům i pohanům cestu k Bohu. Míněn je tu především obřadní zákon židovský. Boží mravní a náboženské požadavky, vtělené v Zákon, Pavel svým kázáním, obracejícím se na víru, nevyřazuje z platnosti [Ř 3,31], jestliže se ovšem netvrdí, že Zákon ruší smlouvu, které Bůh dal právní platnost dřív, než byl vydán Zákon [Ga 3,17]. Víra v Boží zaslíbení je základem spásy, nikoli Zákon. Ale kázání evangelia ‚staví Zákon teprve na nohy‘, t. j. přivádí jej ke skutečné platnosti, protože teprve vírou je získána schopnost k plnění Zákona, zákona víry [Ř 3,27] k poslušenství víry [Ř 1,5; 16,26]. Tu ovšem je všecko chlubení vyloučeno [Kral. ‚vyprázdněno‘, řecky ekkleiein, Ř 3,27], protože i to plnění Zákona je dar Boží.

Ale příchodem Krista a jeho smrti byla vyřazena z oběhu nejen ustanovení mojžíšovského zákona, nýbrž dočasně i moc nadzemských vládců tohoto aiónu, který propadá zániku [1K 2,6 Kral. ‚hynou‘]. Dokonce i smrt ztratila svou moc [2Tm 1,10; Žd 2,14]. Na všech těchto místech je užito řeckého katargein. Při příchodu Kristově však všecky tyto démonické moci, jejichž účinnost byla podvázána, budou úplně zničeny [1K 15,24.26].

V Ga 5,11 odmítá Pavel tvrzení nějakého křesťana židovského původu, že přece apoštol sám káže také obřízku, t. j. prohlašuje obřízku nutnou ke spáse [sr. 1K 9,20; Sk 16,3]. Proč by byl potom ještě pronásledován? Pavel tu myslí na nepřátelství Židů pro tvrzení, že smrt Kristova na kříži byla nejen potupou, ale především zrušením závaznosti Mojžíšova ceremoniálního zákona [sr. Sk 6,14; Ga 3,13]. Kdyby Pavel kázal obřízku, odstranil [vyprázdnil] by *pohoršení kříže. Židé by se s jeho kázáním jakž takž smířili, kdyby vedle trpícího Mesiáše kázal také nutnost obřízky. Ale právě skutečnost, že je pronásledován, dokazuje nesmyslnost tvrzení Pavlova odpůrce.

Podle Ř 3,3 jsou Boží zaslíbení, daná Izraelovi, tak pevná, že je nemůže zmařit ani nevěra některých lidí z vyvoleného národa. Bůh zůstane věrným všemu tomu, co zaslíbil.

V 1K 1,17; 9,15 je tak přeloženo řecké sloveso kenůn = zbaviti obsahu, zničiti [*Marný. *Nadarmo. *Prázdný]. Pavel v 1K 9,15 prohlašuje, že je mu chloubou zvěstovati evangelium zcela zadarmo. O tuto chloubu by nechtěl být za nic připraven. 1K 1,17 překládá Hejčl: „Vždyť Kristus neposlal mne křtít, nýbrž kázat evangelium; [a to] nikoli učeně znějící řečí, aby nepozbyl své ceny kříž Kristův“ a nestal se tak bezvýznamným. Učenými řečmi [filosofií] by zbavil kříž Kristův jeho přirozený cit urážejícího, ale právě proto zachraňujícího a působivého obsahu [1K 1,18-25].