Nadarmo

Nadarmo. Tak překládají Kral. 6 hebr. a 5 řeckých výrazů, jež vyjadřují celou stupnici všeho toho, co nemá reality, je neskutečné, marné, nepůsobivé, v posledku falešné a lživé, nesmyslné, neopodstatněné a bezcílné, a proto v mnohých případech současně bezbožné a hříšné. Výrazu šáv [něco bezobsažného, planého, falešného, klamavého, nicotného] je užito na př. v Ex 20,7; Dt 5,11; Ž 89,48; Jr 2,30; 6,29; 46,11. Výrazu rík [prázdnota, marnost] v Lv 26,16; Ž 73,13; 127,1; Iz 65,23; Ab 2,13. Výrazu šeker [klam, lež, podvod] v 1S 25,21; Jr 8,8. Výrazu hebel [pára, oblak prachu, dech, nicota] u Jb 9,29; Ž 39,7; Iz 30,7; 49,4. Konečně výrazu chinnám [zadarmo, bez odměny, bezvýsledně, bez příčiny, marně] u Ez 6,10; Př 1,17. Jen ze souvislosti a podle obsahu lze vystihnouti jemné rozdíly mezi těmito pojmy. Desatero zakazuje braní jména Božího n. [Ex 20,7; Dt 5,11]. Původně snad šlo o zákaz zneužívání jména Božího [doslovně užívati pro něco prázdného, nicotného] při magii [Boží jméno není kouzelným prostředkem, jímž by bylo možno Boha přivolat, nýbrž darem revelační Boží činnosti], hadačství a křivé přísaze [sr. Ex 20,16; Oz 4,2; 10,4 sr. Ex 23,1; Jr 5,2]. To ovšem nevylučuje dovolávati se jména Božího při přísaze [1S 20,42], při požehnání [2S 6,18], dokonce ani při zlořečení [2Kr 2,24], ale člověk si musí být vědom svatosti Boží a nesmí se dopustit zneužívání jeho jména. Později byl zákaz rozšířen na každé bezmyšlenkovité, neuctivé vyslovování jména Božího [sr. Lv 19,12], tedy na jeho vyprazdňování [sr. Mt 6,9]. Každé odvrácení od Boha činí lidské počínání zbytečným, neužitečným, marným [Lv 26,16; Jb 9,29; Ž 127,1; Ab 2,13]. I příroda zavře takovému člověku své zdroje [Lv 26,20; Jr 46,11]. Ale i zbožný člověk mívá dojem, že koná mnohé věci n. [Ž 39,7; 73,13; Iz 49,4], Bůh však nic nekoná n. [Ž 89,48; Iz 45,19; Ez 6,10; 14,23], ač se někdy i v ústech Božích ozývá smutek, že něco dělal n. [Jr 2,30].

V NZ jde hlavně o tyto řecké výrazy: matén [= bezúčelně, marně, bezvýsledně Mt 15,9; Mk 7,7 sr. Iz 29,13; Jk 1,26], eiké [= bezcílně, bez oprávnění, neopodstatněně, marně Ř 13,4; 1K 15,2; Ga 3,4; 4,11 sr. Ko 2,18]; kenos, kenós [= prázdný, bezobsažný, nicotný 2K 6,1; Ga 2,2; F 2,16. Všecka tato místa vyzdvihují vědomí odpovědnosti za nezměrnost Božího daru a z něho plynoucího úkolu, ale také důvěru v moc Boží milosti, která zaručuje výsledky práce. Jk 4,5 zdůrazňuje tuto odpovědnost vůči Písmu]; dórean [hebr. chinnám = zadarmo, darmo, bezdůvodně, zbytečně, bezvýsledně Ga 2,21 sr. Mt 10,8; Ř 3,24; 2K 11,7; 2Te 3,8; Zj 21,6; 22,17; J 15,25]. *Daremný. *Marně, marnost. *Prázdný.