Heslo
Nádab
Nádab [dobrovolně dal].
1. Starší syn Aronův a jeho manželky Alžběty [Ex 6,23; Nu 3,2]. Aron a jeho synové Nadab a Abiu spolu se 70 staršími lidu, ustanovenými ke službě Hospodinově, stáli opodál, když Mojžíš sám vešel na horu Sinai [Ex 24,1]. Oba byli ustanoveni za kněze [Ex 28,1]. Avšak oba stihla smrt za to, že při pálení kadidla ve stánku užili *cizího ohně [Lv 10,1-7; Nu 26,61]. Co se tím míní, není dobře známo. Oba zemřeli bezdětní [Nu 3,4; 1Pa 24,2].
2. Nadab, syn a nástupce Jeroboáma I., krále izraelského. Panoval pouze dva roky. Chtěje rozšířiti svou říši, obléhal pevnost Gebbeton na s. hranicích území pokolení Dan [Joz 19,44-47], která byla v držení Filištínských [1Kr 15,25-31]. Tam se spikl proti němu Báza z pokolení Izachar, zabil jej a kraloval místo něho. Tak se splnilo proroctví proti domu Jeroboamovu [1Kr 14,10n].
3. Nadab, syn Sammaiův z pokolení Judova [1Pa 2,28.30].
4. Nadab, syn Gabaonův z pokolení Benjamínova [1Pa 8,30; 9,36].