Heslo
Vzejít
Vzejít, stč. = jít vzhůru, vystoupit [Iz 34,3], vyjít, vycházet [Gn 19,23; Sd 5,31; L 12,54], zazářit [Gn 32,31; Dt 33,2; Iz 58,10; 60,1; Jon 4,8; Za 3,17; Mal 4,2; 2Pt 1,19 a j.], stoupnout [Ž 38,5; Iz 5,24, ‚rozplyne se v prach ‘], vzklíčit [Gn 2,5; 41,6; Mt 13,5n; Mk 4,5.27; L 8,8]. ‚Na vrch vzejít‘ [Dt 8,23] = mít převahu, dosáhnout plného počtu, naplnit [počet hříchů].