Vytrhnouti, vytrhovati

Vytrhnouti, vytrhovati, vychvátiti, vytáhnouti [Jb 36,15; Ž 18,20; 50,15; 81,8; 91,15; 116,8, hebr. ch-l-s], vysvoboditi, zachrániti. Ve SZ-ě jde hlavně o překlad slovesa n-s-l, o němž vše podstatné bylo řečeno v hesle *Vysvoboditel. Na rozdíl od j-š-´ jež označuje obojí: vysvobození a zabezpečení, znamená n-s-l akt vychvácení, vytažení a pod. Ruben chtěl vychvátiti Josefa z ruky bratří [Gn 37,21], Hospodin vychvátil Izraele z ruky Egyptských [Ex 18,9], všech jeho nepřátel [Sd 8,34; 1S 12,11; Ezd 8,31]; vytrhuje ode všech protivníků [Ž 7,2], z rukou nešlechetníků [Jr 15,21], ze všech úzkostí [Ž 34,18], ze všech přístrachů [Ž 34,5], od zhouby [Ž 35,17], ze všeho soužení [Ž 54,9], ze smrti [Ž 56,14], z pekla [Př 23,14] a pod., ale není nikoho, kdo by mohl v-i z ruky Boží [Dt 32,39; Oz 2,10].

V podobném smyslu nikdo není s to v-i toho, kdo patří Ježíši Kristu, kdo mu byl dán od Otce [J 6,39], z jeho ruky a tím z ruky Boží [J 10,28n]. Může si být jist věčným životem, protože Syn a Otec jsou jedno. Syn vytrhl věřící ‚z tohoto přítomného věku zlého‘ [Ga 1,4], Otec nás vytrhl z moci temnosti, že nás přenesl do království svého Syna [Ko 1,13]; Bůh, křísící mrtvé, vytrhuje od smrti své pracovníky [2K 1,10]. Tak jako vytrhl Lota ze Sodomy a Gomory, tak vytrhuje pobožné z pokušení [2Pt 2,7.9] i nebezpečí života [Sk 12,11].