Vzbuditi, vzbuzovati

Vzbuditi, vzbuzovati, stč. = buditi, povzbuzovat, popudit, dráždit, rozněcovat, probudit ze spánku, způsobit, aby něco povstalo. Pro všechny tyto významy má hebrejština devět různých výrazů, z nichž jmenujeme na prvním místě ty, jejichž překlad se vyskytuje ojediněle v Kral. textu. Hebr. k-j-s znamená v určitém tvaru probudit ze spánku, obrazně ze smrti [Jb 14,12; sr. 2Kr 4,31; Iz 26,19; Dn 12,2], hebr. ch-r-b [= hořet] znamená v určitém tvaru roznítit [2Kr 23,26], hebr. g-r-h [= drážditi, rozčilit] v Př 15,18; 28,25 znamená vydráždit k prchlivosti, k sváru; hebr. s-v-t [= zlákat, svést] znamená v 1S 26,19 proti někomu popichovat. Hebr. l-b-š v 2Pa 24,20 znamená obléci. Tohoto slovesa je užito o povolání proroka, který byl oblečen Duchem Božím [sr. L 24,49]. Hebr. n-s-’ [= zdvihnout] znamená u Ab 1,3 začít, hebr. ‘-l-h [= stoupat] je možno v Př 15,1 přeložit výrazem vyvolávat.

Na ostatních místech je převážně užito tvaru hebr. slovesa k-v-m [= vstát, způsobit, aby něco stálo, vzniklo] a ‘-v-r [= být vzrušen, vzrušit]. Tak tvaru slovesa k-v-m je užito v obratech v. símě [Gn 38,8; 2S 7,12; sr. Mt 3,9; 22,24; Mk 12,19; L 20,28], jméno [Dt 25,7; Rt 4,5] o zplození potomka právem švagrovství [*Levirátní sňatek], v. proroka, kněze, vysvoboditele, soudce, krále, pastýře [Dt 18,15. 18; Jr 29,15; Am 2,11; 1S 2,35; Sd 3,9; 2,16; Jr 30,9; Za 11,16; sr. Sk 3,22n; 7,37] = stvořit proroka, kněze atd. a způsobit, aby vystoupili, v. zlé [2S 12,11] = vyvolat zlé, dát vzniknout zlému, v. protivníka [1Kr 11,14] = způsobit, aby někdo vystoupil jako protivník, v. výstřelek [Jr 23,5; Ez 34,29] = dát vyhnat ratolest, v. království [Dt 2,44] = dát vznik království a pod.

Sloveso ‘v-r znamená u Jb 3,8 dráždit, v 2Pa 21,16; 36,22; Ezd 1,5; Př 10,12; Ag 1,14, rozdmýchat, u Za 9,13 mávat [Heger: „Jako oštěpem mávám, Sióne, tvými syny“], u Jl 3,7 vyrušit, u Iz 41,2.25 zburcovat, u Iz 10,26 zamávat [důtkami], u Iz 14,9 štvát [stíny, Kral. ‚mrtvé‘], u Ez 23,22 poštvat. ‚V. v spravedlnosti‘ [Iz 45,13] znamená způsobit, aby někdo vystoupil a jednal tak, jak je to správné, jak to Bůh chce. Jde tu o odpověď na nevyslovené námitky těch, kteří nebyli spokojeni s tím, že Bůh cizince [Kyra] vyvolil za nástroj k osvobození svého lidu. Stvořitel nebe a země [v. 12] má právo i moc vládnout dějinnými událostmi, jak chce. Právě Peršan Kyros má Jerusalem znova vybudovat a zajatce Hospodinovy propustit!

Na SZ-ním pozadí lze pochopit NZ obraty v. protivenství proti někomu [Sk 13,50] = nastrojit pronásledování, v. k závidění [Ř 11,14] = vyvolat žárlivost, v. různice [Sk 24,5] = jitřit neklid, v. někoho [Ř 9,17 o faraónovi] = stvořit, způsobit, aby se někdo objevil v dějinách. 2Pt 3,1 překládá Žilka: „V nich [listech] připomínkou probouzím jasnou rozmyslnost, abyste měli na paměti…“. Na ostatních dvou místech jde o vzkříšení z mrtvých [Sk 3,26; Ř 10,7].