Heslo
Vděčnost, vděčný
Vděčnost, vděčný. Vlastnost člověka, který se cítí zavázán díky a projevuje je slovy i činy [2S 16,17; 2Pa 32,25; sr. Ž 116,12; L 17,12-18]. Ko 3,15 označuje pokoj Kristův, t. j. spásu Boží v Kristu, jejíž podstatou je smíření, pokoj s Bohem, za předmět v-i věřícího. Neboť jenom ten, kdo s díkůčiněním přijímá tento Boží dar, kdo je si vědom, že nic není sám ze sebe, může jednak okoušet tento pokoj, jednak přijímat další Boží spasitelné dary.
Někdy má výraz v-ý, vděčně význam našeho rád, s radostí [Sk 21,17], milý [Gn 45,16], libý, příjemný [Jr 31,26, sr. Př 3,24].