Heslo
Vývoda
Vývoda, stč. vojvoda, vůdce vojska, vladař, který za času války vede vojsko. Kral. tak překládají 6 hebr. výrazů, jež všecky označují ty, kdo rozhodují, ať ve válce [Joz 10,24; Př 25,15] nebo v míru jako knížata lidu [Joz 13,21] nebo vůdcové [2S 5,2] a přední mluvčí [2S 6,21; 1Pa 28,4; 29,22; Dn 9,25] nebo místodržící v provincii [1Kr 20,24; Ezd 5,3.14; Neh 5,14n] nebo kmenoví náčelníci [1Pa 1,51; Za 9,7, sr. 12,5n, kde tentýž hebr. výraz 'allûf je přeložen slovem vůdce]. Na 2S 5,2; Mi 5,2 navazuje Mt 2,6, když mluví o v-ovi, jenž vzejde z Betlema [sr. 2S 7,7]. Jsou to místa, jež byla Židy vztahována na Mesiáše.