Heslo
Vysokomyslnost, vysokomyslný
Vysokomyslnost, vysokomyslný. Tak překládají Kral. ve SZ-ě aspoň pět různých hebr. výrazů, z nichž gá’ón, ga’vá znamenají pýchu, domýšlivost, nadutost [Př 8,13; Jr 48,29; Iz 13,11], rókés = úklad, spiknutí [Zeman překládá Ž 31,21: „Skrýváš je v úkrytu své přítomnosti před zápletkami muže“]. Hebr. rám [= vysoký] znamená ve 2S 22,28 vznešený, mocný, gábóᵃh v Ž 138,6 a Kaz 7,8 je povýšený, rᵉchab néfeš v Př 28,25 široká duše, t. j. pýchou nadmutá duše. Pýcha a nadutost jsou vlastnosti, jež se Bohu protiví. Povýšenost poznává zdaleka [Ž 138,6], upřeně se dívá na vysokomyslného, aby jej ponížil [2S 22,28: „A oči tvé jsou na vznešených, abys ponížil“. Kral. tento verš chápou jinak. V Poznámkách praví: „Neujímáš se o ně, nezastáváš jich, ani vysvobozuješ; nejsou hodni, aby na ně hleděti měl, leč aby pomsty uvodil“. Sr. Ž 18,28].
Ř 11,20 varuje Pavel křesťany původu pohanského, aby se nevynášeli nad nevěřícími Židy, ale raději se báli, aby se snad sami svou pýchou nepřipravili o spásu. 1Tm 6,17 pak vyzývá k napomínání boháčů tohoto světa, aby nebyli domýšliví a neskládali své naděje v nejisté bohatství, ale aby bohatli krásnými skutky.