Vezdejší

Vezdejší [Stč. veždajší, utvořeno od veždy, vezdy; vždy; rozumí se tím to, co je veždy, vždy, každodenně]. Tak překládají Kral. tři řecké výrazy: kathémerinos [= každodenní, Sk 6,1], efémeros [= vyměřený pro den, Jk 2,15]. Ve Sk 6,1 jde o denní stravovací službu, denní podělování, při němž byly hellenistické vdovy zanedbávány, u Jk 2,15 jde o denní obživu. Kolem třetího výrazu epiúsios, kterého je užito v modlitbě Páně [Mt 6,11; L 11,3] ve spojení s chlebem, rozvinula se dlouhá bohoslovecky-vykladačská debata, jež dosud není jednoznačně ukončena. Nejčastěji se chápe výraz epiúsios ve smyslu budoucí, následující, pro následující den. Toto pojetí je podporováno Hieronymem, který tvrdil, že v aramejsky psaném Hebr. evangeliu četl máchár = zítřejší, ranní. Znamenalo by to, že Ježíš učí, abychom si už dnes anebo denně vyprošovali chléb na zítřejší den. Stejně však je možné překládat: „pro právě nastávající den“, při čemž nutno míti na paměti, že kultický den u Židů začínal východem první hvězdy, tedy večer. Někteří vykladači chápou výraz eschatologicky a myslí na chléb v budoucím *věku. Jiní mají za to, že epiúsios znamená ‚k existenci potřebný‘ nebo ‚ne nad potřebu‘, a ještě jinak, ale tyto výklady narážejí na mluvnické těžkosti. Jediný mimobiblický doklad tohoto slova ho používá jako technického [odborně ustáleného] výrazu pro denní dávku vojenského stravování.

Proti výkladu Hieronymovu se staví Mt 6,34, kde Ježíš varuje před starostmi o zítřejší den [sr. Mk 6,8; L 10,7]. Proti eschatologickému výkladu lze namítnout, že by čtvrtá prosba byla pouhým opakováním druhé prosby o příchod království Božího. Zdá se, že výraz epiúsios není označením časovým, nýbrž měrovým: tolik, kolik je ho třeba, potřebný, po př. přesněji: na den potřebný, jak by to bylo ve shodě se zmíněným mimobiblickým dokladem a jak se také překládá ve Vulgátě L 11,3 [quotidianus = každodenní]. Možná, že i uvedená jiná řecká slova ve Sk 6,1 a Jk 2,15 jsou už vlastně výkladem nejasného epiúsios. K věci srovnej také vypravování o vydání manny na poušti, Ex 16; dále Př 30,6. Věřící, který se s plnou důvěrou obrací na Boha, prosí: „Chléb, který potřebujeme, dej nám dnes“.