Věž

Věž, stč. věže. K hradbám a opevněním města patřily také samozřejmě i v-e. Jak vypadaly, o tom nás poučují mnohé vykopávky v Palestině [viz Bič I., str. 239nn a vůbec celou kapitolu o stavitelství]. Byly čtverhranné i kulaté. V *Betsanu byly objeveny v-e o rozměrech 23,40x15,37 m, při čemž síla zdí byla 2,30 m. „Na čedičové podezdívce byla stavba cihlová. V přízemku nacházíme 4 místnosti a schodiště. Na užší straně vchod, chráněný dvěma v-mi a z vnitřní strany zajištěný zesílenou zdí. Také severovýchodní roh je věžovitě zesílen“ [Bič I., 76]. Badatelé se domnívají, že šlo o panský dům, podoby opevněné v-e. Bič poznamenává, že „kultický charakter takové v-e není vyloučen, naopak, je přirozeno, že právě chrám byl posledním útočištěm před nepřítelem a mohl tudíž býti vybudován zcela v podobě tvrze“ [sr. Sd 9,51n; Ž 61,4]. *Babylonská věž. Někde věže stály samostatně před hradbami, ale většinou tvořily součást městských nebo pevnostních hradeb po celé jejich délce, zvláště však u brány a tam, kde se hradby lomily, aby bylo možno napadat útočícího nepřítele i z boku. Králové Aza [2Pa 14,7], Uziáš [2Pa 26,9], Ezechiáš [2Pa 32,5], Manasses [2Pa 33,14] a j. si dávali záležet na tom, aby budovali silná opevnění Jerusalema i jiných měst. Na v-ích hlídali strážní [2S 13,34, 2Kr 9,17]. Byly vhodným místem pro střelbu šípy i házení kamení na nepřítele [2Pa 26,15]. V-e bývaly také někdy věznicí [Gn 39,20; 40,3]. Bůh a jeho jméno jsou nejednou přirovnáváni k útočištné v-i [Ž 61,4; Př 18,10]. U Jr 6,27 jde snad spíš o tavicí pec než o věž [hebr. báchón]. Bůh zřídil proroka k tomu, aby tříbil jeho lid, pozoroval a probádal jeho cesty. Proto se snad ve v. 29 mluví o přetavování stříbra. Ale sr. Jr 1,18.

Také na vinicích byly zřizovány v-e pro hlídače. Stačily pouze sice chýše [Iz 1,8], ale majitel, jemuž na vinici záleželo a jenž očekával několikaletou úrodu, stavěl i zde dřevěnou nebo zděnou v., nahoře s malým přístřeším, odkud byl rozhled na všechny strany [Iz 5,2; Mt 21,33; Mk 12,1].