Heslo
Apoštolové
Apoštolové byli postupně vybíráni Ježíšem hned na počátku jeho veřejného působení. Nejdříve Šimon a jeho bratr Ondřej [Mt 4,18-20; 10,2; Mk 1,16-18; L 6,14; J 1,35-42]; pak následovali Jakub a Jan, synové Zebedeovi [Mt 4,21.22; 10,2; Mk 1,19-20; L 6,14]. Po nich pravděpodobně Filip a Natanael, příjmením Bartolomeus [J 1,43-51]. Pak vybral šest dalších: Matouše, příjmím Levi [Mt 9,9– 13; Mk 2,14-17; L 5,27-32], Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, Šimona Kananejského, Judu, bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského [Mt 10,1-4; Mk 3,16-19; L 6,13-16; Sk 1,13]. Tito mužové byli pokládáni židovskými předáky za lidi neučené [Sk 4,13], ale Ježíš věnoval všecku péči jejich duchovnímu vzdělání. Dlouho však nechápali jeho poslání. Domnívali se, že přišel obnoviti království izraelské [Mt 20,20-28; Mk 10,35-45; Sk 1,6]. Když Ježíš zápasil v Getsemane, nedovedli s ním bdíti ani jedinou hodinu [Mt 26,40] a rozprchli se v hodině jeho smrti [Mt 26,56; Mk 14,50]. Jen Petr, Jakub a Jan pronikli hlouběji do záměrů svého Mistra. Je si vybral, když křísil dceru Jairovu [Mk 5,37; L 8,51]. Oni byli přítomni jeho proměnění [Mt 17,1; Mk 9,2; L 9,28] a stáli nedaleko při posledním zápasu Ježíšovu v Getsemane [Mt 26,37; Mk 14,33]. Petr, unáhlený, ale rozhodný, byl patrně záhy pokládán za vůdce. Je obyčejně jmenován na prvním místě, ale ne vždycky [Ga 2,9]. Jan bývá ztotožňován s milovaným učedníkem [J 19,26; 20,2; 21,7.20]. Jidáš skončil sebevraždou. Na jeho místo, aby byl zachován počet dvanácti, byli navrženi jakýsi Josef, příjmím Barsabáš, a Matěj. Los padl na Matěje [Sk 1,23-26]. Avšak teprve po vylití Ducha sv. byli učedníci vybaveni mocí k apoštolskému dílu evangelisace světa. Petr a Jan se stali vůdci apoštolského sboru, do něhož byl přijat i Jakub, bratr Ježíšův [Sk 3-5; 9,32-12,18].