Heslo
Bratr
Bratr, a) Obyčejně se tak označují ti, kdo mají téhož otce nebo matku [Gn 4,2; 27,6; 42,15; Sd 8,19; 9,5.21]. Ve SZ však se tohoto slova užívá také v širším slova smyslu pro b) příbuzného, i když to není rodný bratr, na př. synovce [Gn 13,8; 14,16] nebo manžela [Pís 4,9]; c) muže téhož pokolení [2S 19,12-13]; d) muže téhož národa [Ex 2,11; Neh 5,7; Jr 34,9] nebo pokrevného národa [Nu 20,14; Dt 23,7]; e) spojence [Am 1,9]; f) přítele [Jb 6,15]; g) osobu téže hodnosti nebo úřadu [1Kr 9,13]; h) souseda vůbec [Gn 19,7]; ch) člověka vůbec [Gn 9,5].
V době zajetí proniká čím dál tím více náboženský obsah pojmu bratr a v době Ježíšově znamená prostě druha v náboženství [sr. Mt 5,22n.47; 7,3n; 18,15n; Sk 2,29.37; 3,17; 7,23n; 13,15.26; Ř 9,3; Žd 7,5].
V NZ se bratrem označuje jednak pokrevní příbuzný, jednak duchovní spřízněnost.
Mezi učedníky Ježíšovými bylo několik pokrevních bratří: Šimon a Ondřej [Mk 1,16; Mt 10,2], Jakub a Jan [Mk 1,19; Mt 17,1; Sk 12,2]. Lazar byl bratrem Marie a Marty [L 10,39; J 11,1n]. O bratřích Ježíšových čteme u Mk 3,31; 6,3; J 2,12; 7,3.5.10; Sk 1,14; 1K 9,5; Ga 1,19. *Bratři Ježíšovi. Na pokrevní bratry myslí saduceové, když Ježíšovi předkládají otázku *levirátního sňatku, aby dokázali nemožnost zmrtvýchvstání [Mk 12,19n]. Ale i jinde jsou míněni pokrevní bratři: L 15,27.32; 16,28; 12,13; Mk 10,29; L 14,12. 26; Mk 13,12.
V přeneseném slova smyslu znamená bratr spolukřesťana, jehož prvorozený bratr je Kristus [Ř 8,29; Žd 2,11n]. Jejich vzájemný vztah je určen láskou [1J 2,7n; Ř 12,10; 1Te 4,6.9; Žd 13,1; 2Pt 1,7]. Proto bývají označováni přívlastky milý, věrný, svatý [Ko 4,9; 1Tm 6,2; 1Pt 5,12; Žd 3,1]. Na jeho mravní osvědčení byl kladen mimořádný důraz [1K 5,11]. O falešných bratřích se mluví v 2K 11,26; Ga 2,4.
Výraz „bratrstvo“ má vždy tento duchovní obsah [1Pt 1,22; 2,17; 3,8; 5,9].