Rejstřík
Hesla začínající na písmeno Č
V této části rejstříku najdete 64 hesel slovníku začínajících na písmeno Č, jako například Člověk, Čistý, Čarodějník, Číslo, Čeleď, a další.
-
Čáka
Dnes už neužívané slovo; znamená očekávání ve smyslu naděje.
-
Čaloun
Závěs, záclona, koberec, z nichž byl zhotoven stánek Hospodinův.
-
Čáp
Velký stěhovavý pták kolem vod a bažin; Zákon jej prohlásil za nečistého; obraz poslušnosti Bohu.
-
Čarodějnice
Ve starověku věřilo, že mohou tajuplnými prostředky obejíti vůli Boží; u Izraelců přísně zakázáno.
-
Čarodějník, čarodějství, čarování, čáry
Souvisí s fetišismem a animismem; Zákonem Mojžíšovým přísně zakázáno jako vzpoura proti Bohu.
-
Čas
Podle biblického názoru je nepatrný úsek věčnosti, který má svůj začátek a jednou pomine.
-
Časný
Pomíjející, bez konečné platnosti; v Žd 11,25 stojí časnost vedle hříšnosti.
-
Částka
Část, porce, díl celého, podíl, ohled, stránka; také o podílu věřícího na těle Kristově.
-
Čechl, čechlík
Staročeské slovo pro lněnou košili; Kraličtí v Příslovích 31,24 též „drahé plátno“, plachetka.
-
Čekati, očekávati
V NZ postoj věřícího k přicházejícímu konci: vyhlížení po synovství a vykoupení.
-
Čeládka
Staročesky rodina, rod, dům; muži, ženy a děti s pánem domu; služebnictvo; děvčata.
-
Čeleď
Hebrejsky mišpáchá; souhrn několika domácností v čele s otcem, nad rodinou, pod pokolením.
-
Čeledín
Najatý dělník za denní nebo roční mzdu, obyčejně cizozemec, ale i Izraelec.
-
Čelist
Sanice, kost, v níž jsou zasazeny zuby; též vous, otvor.
-
Čelo
Čelo nevěstky symbolem nestoudnosti; v Ez 9,4 spravedliví obdrží znamení na čela, jež uchrání před soudem.
-
Čep
Kolík nebo dřevěný výstupek ke spojování dvou dřevěných desek.
-
Čepec
Vlastně závoj; v Iz 3,19 ze dvou částí, jedna kryje obličej, druhá splývá na záda.
-
Čepice
Kněžská podobná turbanu z bílého hedvábí; velekněžská s modrou stuhou a zlatou čelenkou.
-
Čepička
Viz Klobouk.
-
Černidlo
Druh inkoustu, snad smytelného; nošen za pasem v 'kalamáři' z rohu nebo kovu.
-
Černokněžník
Zaklínač duchů zemřelých osob. Viz Čarodějník.
-
Černost
Saze.
-
Černý
přesměrování na Barva
-
Černý Šimon
Šimon Niger, latinské příjmení proroka a učitele ve sboru antiochijském.
-
Čerstvost
Staročesky zdravost, čilost; hebrejsky še'ér = maso; Karafiát: „Když bys zhubil tělo své i maso své“.
-
Čerstvý
Rychlý; „čerstvá voda“ v Jeremiáši 18,14 = sníh.
-
Červ
Larva šatního mola či much na rozkládajících se látkách a mrtvolách; 'červ jejich neumírá'.
-
Červec
Látka zbarvená červcem ze samiček; napuštění látek stánku, kněžského roucha, při očištění.
-
Červec dvakrát barvený
Rčení není v původním textu; do českého přešlo z Vulgáty nesprávným čtením zářivé červeni.
-
Červený
přesměrování na Barva
-
Červený
Červená jalovice byla nejobyčejnější a nejlacinější; červená nemoc = úplavice.
-
Červíček
Jako přívlastek Jákoba v Izaiáši 41,14 naráží na jeho bezmocnost, slabost a malost.
-
Česávati plané fíky
V Amosi 7,14; tradičně nařezávání planých plodů, ale původní smysl není znám.
-
Česnek
Allium sativum, oblíbený pokrm židovský; římští spisovatelé je proto nazývali „foetentes“ (zapáchající).
-
Čest
Pocta, důstojenství, sláva, nádhera; převážně o Bohu, jehož jméno je slavné a jemuž přísluší pocty.
-
Čihařský
Osidlo čihařské = oko, smyčka, nástraha, sítě, jaké kladou lovci ptáků.
-
Čin
To, co bylo učiněno, dílo, skutek, prožitek, událost; uval na Hospodina činy své = spolehni se.
-
Činění díků
Hebrejsky tódá, určitý druh oběti; obrazně o děkovném chválení, vděčnosti (eucharistia).
-
Činitel nepravosti
V NZ hříšný čin známkou vzdálenosti od Božího zákona; nepravost je vzpourou proti Bohu.
-
Činiti
Dělati, konati, páchati, tvořiti, působiti; různé specifické obraty z hebr. a řečtiny.
-
Činiti
Činiti se = vydávati se za něco, za někoho, předstírati, že jsem něčím, dělat jakoby.
-
Číše
Hebr. výrazy: džbán k vodě, pohár, misky; zhotovovány z hlíny a páleny.
-
Číslo, číslovka
Izraelci neznali číslic, užívali písmen abecedy; některá čísla (7, 10, 12, 40) byla symbolická.
-
Čistě
Dokonale, dobře; klidně, pěkně, krásně (ironicky).
-
Čisterna
Z italsky; vodní nádrž hruškovitá, vyzděná či vytesaná ve skále na dešťovou vodu.
-
Čísti
Sečíst.
-
Čísti
Hlasitě předčítati, přečísti; v NZ předčítání SZ v kultickém shromáždění, později i NZ knih.
-
Čistiti (se)
Hebrejsky tříbiti, přebírati; v Novém zákoně i o prohlášení uzdravených malomocných za čisté.
-
Čisto
„Do čista sholiti“ (Iz 7,20) = dokonale sedříti; obraz vyhubení obyvatelstva.
-
Čistotný
Hebrejsky 'met = spolehlivost, ve smyslu pravý, zdravý; řecky 'agnos = cudný, svatý.
-
Čistý, čistota, nečistý
Původně kultické výrazy označující schopnost nebo neschopnost účasti na bohoslužbě před svatostí Hospodinovou.
-
Čítání
V 1Tm 4,13 veřejné předčítání oddílů Písma v bohoslužbách jako v synagogách.
-
Čítati
Čtu.
-
Čitedlen, čitedlnost, čitedlný
Míti účast, soucit, spolutrpěti; ve 2. Královské 4,31 schopnosti vnímat smyslové počitky.
-
Číti
Cítiti, čichati, znamenati, vnímati, pozorovati.
-
Čižebník
„Ptáčník“, který klade oka nebo sítě k chytání ptáků.
-
Člověk
Podle biblického pojetí je celostní bytost stvořená Bohem k obrazu Božímu pro stání před ním.
-
Člun
Užívaly se k rybolovu a krátké dopravě zvl. na Genezaretském moři; též záchranný člun.
-
Člunek
Tkalcovský; nejstarší typ stavu má vodorovnou osnovu; v Soudců 16,13 vratidlo vyhazuje člunek z jedné strany na druhou.
-
Čtenář
„Aby je přeběhl čtenář“ (Ab 2,2) = ten, kdo přečte vidění, rychle běžel jako posel.
-
Čtvrťák
Vládce nad čtvrtinou území (tetrarcha), podřízený svrchovanosti mocnější říše, zvl. římské.
-
Čtyři
přesměrování na Číslo, číslovka
-
Čtyřicet
přesměrování na Číslo, číslovka
-
Čtyřmecítma
Staročesky dvacet čtyři; vzniklo zkomolením z výrazů jako jedenmezi-desietma.