Hesla začínající na písmeno H

přesměrování na Abakuk

Průchod, přechod; oasa 11 km severně od Aziongaber, dnešní 'Ain Defíyeh.

Pahorek v lese Zifejských, jihovýchodně od Hebronu, kam se uchýlil David, když utíkal před Saulem.

V Palestině asi 33 druhů; v bibli pokládán za princip zla, ducha urputnosti a neposlušnosti.

Vykladač snů a znamení; Izraelcům v zaslíbené zemi bylo hadačství zakázáno.

Rozšířené za všech dob a u všech národů; v bibli zapovězeno Mojžíšovým Zákonem pro modlářství.

přesměrování na Hadar

Syn Rohobův a král území Soba v Sýrii; David mu překazil rozšíření panství až k Eufratu.

Syn Izmaelův; v 1Pa 1,30 nazýván Hadad; hebr. R a D byly často zaměňovány.

Myrta; původní židovské jméno královny Ester.

Slovní půtka, výměna názorů, diskuse; vedoucí církve nemá být svárlivý, nýbrž usilovat o pokoj.

Jeden z Davidových hrdinů od potoka Gás; v 1. Paralipomenon 11,32 nazýván Churai.

„Dvě jámy?“; pohraniční místo na území Izacharova; snad Chirbet el-Farrijeh u Magedda.

Slavnostní, sváteční; jedna z Davidových manželek, matka Adoniášova.

Město východně od Bethelu, které Izraelité dobyli po překročení Jordánu.

Pohanské kultiště s posvátnými stromy; Kraličtí tak překládají ašeru – kůl zasazený na počest Astarot.

V bibli zmínka o několika druzích háků: rybářský, kroužek v chřípí zvířat, hlavičky sloupů, vidlička.

Otec jakéhosi Jochanana, jenž se vrátil s Ezdrášem z Babylona; jméno znamená „malý“ nebo „mladší“.

Trn; 1. Potomek Aronův tvořící sedmou ze 24 kněžských tříd; 2. Otec Anubův z pokolení Judova.

Sponky ke spojování čalounů stánku úmluvy.

„Hladký, lysý“; hora na jižních hranicích Palestiny; přesné umístění sporné.

Chvalte Hospodina; výzva v chvalozpěvných žalmech; užívána při bohoslužbách a vítězných písních.

20 haléřů je jeden šekel; haléř = šart, nejmenší peníz; as byl měděný.

Jedno z tábořišť Izraelců na cestě z Egypta k hoře Sinaj.

Náhrdelník s pečetním prstenem či amuletem půlměsíce; Madiánští jimi opatřovali i velbloudy.

„Příjemný“; syn Dízanův z rodu Ezauova; v 1Pa Hamran (D a R zaměňováno).

Otec pověstného Amana.

„Žhnoucí“; místo na hranicích Asser, j. od Tyru; uctíváno božstvo Balhamon.

Viz Amata, 2; jméno znamená „horké prameny Dor“.

Oprav na Hamran (1Pa 1,41).

Syn Dízanův; v Genesi 36,26 má jméno Hamdan.

Snad horlivost, vřelost Boží?; syn Masmův z pokolení Simeonova z rodiny Šaulovy.

Politovaný, ušetřený; mladší syn Fáresův, zakladatel kmene z pokolení Judova.

Ohanbí, nahota; potupa, opak slávy a vítězství, znamení Božího soudu spojené s výsměchem druhých.

To, co souvisí s hanbou a působí hanbu; v Gn 34,7 hebr. bláznovství, též nešlechetnost.

Pomluva, utrhání; jím byl vydán Ježíš Kristus i jeho učedlníci; Mojžíš nesl totéž pohanění.

„Bůh se slitovává“; 1. kníže Manassesa, rozděloval zem; 2. syn Ullův z Asser.

Řecké hybris = zpupník; ten, kdo slovem či skutkem překračuje hranici danou Bohem a jeho zákonem.

Potomek Aronův, jehož rodina se stala osmnáctou ze 24 kněžských tříd Davidových.

Krajina v Assyrii, jmenovaná s Gozan a Chabor; patrně hory Médské; přesídlení pokolení.

1. Třetí syn Táre, bratr Abrahamův, otec Lota, Melchy a Jeschy; 2. Levita, syn Semeiův.

Horal?; přízvisko několika bojovníků Davidových, kteří snad pocházeli z nějaké samoty v horách.

Les v Judstvu, kde se skrýval David na radu proroka Gáda po odchodu z Adulam v Masfa Moabském.

přesměrování na Hudba; hudební nástroje

Viz Reaiáš, 1.

„Řezbou vynikající?“; pohanské v sev. Palestině, sídlo Sizary, velitele Jabínova vojska.

Z kmene Judova, otec Acharchelův.

Otec Hodaviův z pokolení Benjaminova.

Staré jméno pro Engadi; bývá ztotožňováno s Támar 32 km zjz od Mrtvého moře.

Jeden z komorníků krále Asvera, jenž byl ustanoven za služebníka královny Ester.

přesměrování na Vsi Jairovy

V bibli většinou krkavec, úhrnné jméno pro sedm druhů; považováni za nečisté, živili se mrtvolami.

Typické jméno králů damašských, dvořenín Benadada II.; pomazán Eliášem za krále.

přesměrování na Pocheret Hazebaim

Házení prakem bylo cvikem nabyté umění pastýřů; v době královské zvláštní oddíl ve vojsku.

„Ohrady, nádvoří“; zastávka Izraelců; zde Marie onemocněla malomocenstvím.

Syn Kózův z pokolení Judova; v jinojazyčných překladech jmenován pouze Zobet bez členu ha-.

Souvisí se slovesem hýbati; obratný, čilý, rychlý.

Páté písmeno hebrejské abecedy; v Žalmu 119,33 označuje počátek oddílu.

Hora v Palestině 938 m vysoká; na ní mělo být prohlášeno zlořečenství pro neposlušnost Zákona.

Vnitřek ebenového stromu; tvrdý, těžký, černý; k táflování a řezbářství; dováženo z Indie.

Jméno několika osob; patriarcha, syn Sále, pravnuk Šemův, otec všech synů Heberových.

Jméno, jímž pohané označovali Izraelce nebo sami sebe vůči cizincům, vyjadřující původ z onoho břehu řeky Eufratu.

Starodávné palestinské město na horách judských, spojené s Abrahamem a jeskyní Machpelah, kde jsou pohřbeni patriarchové.

Hedvábí; skutečně míněno snad jen v Ez 16,10n a Zj 18,12; bylo úplnou vzácností.

1. Syn Galádův, zakladatel čeledi Manassesovské; 2. syn Ashurův; 3. rytíř Davidův.

Komorník a strážce ženského domu při dvoře Asverově.

Dcera Salfadova, vnučka Heferova z pokolení Galádova.

Kraličtí tak překládají výrazy pro velitele vojska, vojenského oddílu, nebo královské tělesné stráže.

Místo východně od Jordánu, dějiště porážky syrského krále Hadarezera, již způsobil David.

Tučnost, úrodný kraj; město na území pokolení Asserova, z něhož nebyli vypuzeni Kananejci.

Syn Madianův, příbuzný Abrahamův prostřednictvím Cetury.

Pohraniční místo neftalímské v horách Galilejských; jméno znamená „proměna“ nebo „proražení“.

Úděl, podíl; syn Galádův, zakladatel čeledi v pokolení Manassesově.

Potomek Assera, syna Jákobova; jméno znamená „zdraví“ nebo „sen“.

Starozákonně Élí; otec Josefa, muže Marie podle rodokmenu Lukášova; matky Ježíšovy.

Bůh miluje?; kníže z pokolení Benjaminova, pověřený rozdělením zaslíbené země.

„Podíl“; místo na hranicích Asser, vyhrazené levitům Gersona; v 1Pa Hukok.

„Pole protivníků/skalisek“; u Gabaonu boj 24 mladíků; Joáb zvítězil nad Abnerem.

Hospodin je úděl; často vyskytující se jméno, zvláště nejvyššího kněze v době krále Joziáše.

Otec soudce Abdona; jméno znamená „on chválil“.

Místo zastávky Izraelců mezi potokem Arnon a horami Abarim na rozmezí tří cest.

1. Město v Moábské krajině; 2-3. Město judské, kněžské jižně od Hebronu; 4. Otec Eliabův.

Syn Lotanův z rodu Ezauova.

Jméno několika osob; syn Mácholův, pověstný za Šalomouna moudrostí; též zpěvák, hlava synů Choré.

Bdící; 1. Prvorozený syn Judův, zlý před očima Hospodina; 2. Potomek Judův, otec Lechův.

Potomek Efraimův, zakladatel čeledi Heranské.

„Slunce“; hora v kraji Aialon, kde též byla svatyně Hirsemes (město slunce = Betsemes).

Bdící?; syn Gádův, zakladatel čeledi Heritské.

Křesťan v Římě, kterému Pavel posílá pozdrav; tradice ho ztotožňuje s pisatelem Pastýře.

Řecké božstvo (lat. Merkur); jméno křesťana v Římě, jemuž Pavel posílá pozdrav.

Pocházející z Herma; maloasijský křesťan, jenž spolu s Frygellem se odvrátil od Pavla.

Svaté, nedotknutelné pohoří; nejjižnější a nejvyšší pásmo Antilibanonu, pramen Jordánu.

Jméno několika palestinských králů a vladařů původu idumejského, kteří vládli v Palestině za římské nadvlády.

Vlivná skupina Židů nakloněná vládnoucímu Herodesovu domu; báli se, že Ježíš ohrozí vládu.

Dcera Aristobula, vnučky Hyrkána II.; přidržela se Heroda Antipy; na její podnět byl sťat Jan Křtitel.

Křesťan, snad rodem Žid a propuštěný otrok Herodův; pozdravuje jej Pavel v Římanům 16,11.

Mohutný národ s vysokou kulturou, který mezi roky 2000–1200 před Kristem soupeřil s Egypťany, Assyřany i Babyloňany o prvenství politické.

Viz Het.

Kananejský kmen; bydleli v horských údolích u Gabaonu, Sichem a na Libánu, podrobili se Jozuovi lstí.

Hebrejsky Chavílá; země obtékaná rajskou řekou Píson; bohatá na zlato, bdelium a onyx.

Otec Tabremmonův a děd syrského krále Benadada; jméno znamená „vidění“.

Řeka v ráji k vých. straně Assyrie; v Dn 'řeka veliká'; LXX ji ztotožňuje s Tigridem.

Božstvo nechť žije; obyvatel bethelský, který znovu opevnil Jericho za Achaba; kletba Jozuova.

„Posvátné město“ v Frygii, proslulé horkými prameny; uctívána bohyně Atargatis.

„Hluboký zvuk, přemýšlení“; výzva k přemyšlování, snad k hudbě na harfu či strunný nástroj.

Míra pro tekutiny = 6 l; 6 hinů = 1 bat = 36 l; dvanáctina hinu = 0,5 l slove log (mírka).

Úzké údolí obkličující Jerusalem; stalo se symbolem hříchu a kletby, pojmem pro peklo.

Přítel Judův.

Hebrejsky îrám = bdělý?, podle jiných „měšťák“; idumejský náčelník.

„Město Slunce“; město na území Dan, snad totožné s Betsemes.

Latinsky Hispania, nejzápadnější část římské říše; Pavel chtěl navštíviti Hišpanii s evangeliem.

Způsobuje nejprve pocit zmalátnělosti a svalové slabosti; starověk trpěl pro nedostatek deště.

Neobrostlý; vyhlazený.

Zvuk lidský, řeč, nářečí, zpěv; také volání Boží, Syna Božího nebo ponoukání Ducha svatého.

přesměrování na Volati, volání

Muž ohlašující začátek a konec nočního 'bdění'; též strážný; v Dn ve spojení se svatým.

Podle biblického názoru sídlo života, v přeneseném smyslu označení vůdce.

Botanicky strboul, druh hroznovitého květenství; len začal tvořiti semenný obal (tobolky).

Staročesky oharek, ohořelé poleno; v Iz 7,4 přirovnáni králové Rezin a Pekach.

Staročesky celý počet, počet podle hlav.

V náboženském smyslu o činnosti Syna člověka, jenž hledá ztracené; také o hledání Boha člověkem.

přesměrování na Hledající, hledati

Viděti, patřiti, přihlížeti, všímati si, pozorovati; též varovati se, dáti si pozor.

1. Hebr. šabbᵉlúl v Ž 58,9 jako plž, jenž rozplizne se a za své béře; 2. lᵉtá'á.

Na východě se užívalo k stavbě živice, hlíny, pevné malty; s přidanou slámou vepřovice.

„Dům hliněný“ obrazně o lidském těle; 2K 4,7 o naprosté nezpůsobilosti přirozeného člověka.

Viz Blázen, Hlupec.

Hlohová porostlina; hebrejština má 21 různých označení pro bodlinaté rostliny v Palestině.

V Sofoniáši 3,1 spíš vzpurný nebo špinavý než hltavý.

Prohlubeň, hloubka moře, řeky, bahna, dno moře, záplava; snad pra-oceán pod zemí.

Přeneseně neproniknutelnost, skrytost a tajemnost Boží či 'světa'; hlubokost satanova.

Označuje obyčejně válečný ryk nebo hukot vody, obraz lidí bouřících proti Bohu; též pohřební nářek.

V přeneseném smyslu se mluví o duchovní hluchotě; sám Hospodin nebo zatvrzelost je její příčinou.

přesměrování na Hlučení, hlučící, hluk

Překlad hebr. pᵉṯa'ím; prosťáček, důvěřivec, někdy podobný posměvači a bláznovi.

Hmatatelný, očividný; Nový zákon nepokládá hmotu za něco méněcenného nebo protibožského.

Kost stehenní či holenní; lámání hnátů uspíšilo smrt ukřižovaných, Ježíšovi zlámány nebyly.

Není náhodným projevem Boží nálady, nýbrž reakcí Boží svatosti, spravedlnosti a lásky proti hříchu.

Silné vzrušení mysli, spojené s odporem k člověku, je předmětem častých výstrah a zákazů SZ i NZ.

Osm hebrejských výrazů pro stupnici: odpor, rozhořčení, nevole, rozhorlení, rozpálení zlostí.

Viz Hněv. „Popouzet k hněvivosti“ (Ko 3,21) = dráždit.

Hniloba; kostižer.

V přeneseném smyslu o vysoko postaveném sídle, bydlišti.

„Hnojná brána“ v Jerusalemě; jméno snad od veřejného smetiště poblíž.

Doslovně vytrhnouti stanové kolíky a vydati se na další cestu; postaviti stan, odtáhnouti.

Často obraz nejvyšší bídy, chudoby a poníženosti.

„Zkormoucení“ vody, snad eruptivního původu, lidovou vírou vykládáno jako působení andělské.

Vznešenost; syn Zofachův z pokolení Asserova.

Viz hesla Fáze, Beránek.

Chvalte Hospodina; 1. Syn Elioenai; 2. Náčelník Manasses; 3. Benjaminovec; 4. Levita.

Technický term pozdního židovství pro zaslouženost před Bohem; evangelium vylučuje záslužnictví.

přesměrování na Hodaviáš

Hospodin je vznešený; 1. Muž mezi potomky Judovými; 2. Levita u Ezdráše, předčítal Zákon.

V době předbabylonské Izraelci neznali hodinu v našem slova smyslu; dělili den na oddíly.

Ve Starém zákoně už za krále Achase; pravděpodobně jehlanec na stupních vrhající stín.

Býti vhod, vhodný k čemu; Karafiát v Izaiáši 44,10: „Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, nic [to] neprospěje“.

přesměrování na Hoden, hodný

V 2Pa 31,15 'mocí úřadu'; o hodnověrnosti hvězd v Ž 89,38 jako pevnosti království.

přesměrování na Hoden, hodný

Podstatná složka kultu starověkých Izraelců, při níž se utužoval vztah mezi Bohem a lidem skrze společné jídlo.

Léčení, léčiti se.

Sdostatek, nadbytek, bohatství, přebytek; když Bůh dává, dává vždy více, než je nutně třeba.

Většina překladů však má nevěstka; výraz je nejednoznačný (krčmářka, hokyně, pradlí, nevěstka).

Egyptští kněží se holili každé tři dny; levité vlasy a vousy jen přistřihávali.

přesměrování na Fík, fíkový strom

Písčitý?; město ve vysočině Judské přidělené kněžím; též město moabské, snad Horon.

Vyskytovali se v Palestině ve čtyřech odrůdách; v Novém zákoně symbol Ducha Božího.

„Holé zrno“ v 1. Korintským 15,37 je Pavlovi obrazem protikladu smrtelného, pozemského těla.

Syn Lotanův a vnuk Seirův, nazývaný v Genesi 36,22 Heman.

Zámožnost, síla; syn Feletův, kníže Rubena, účastnil se povstání Chóre proti Mojžíšovi.

Řecky stadion, míra délková přibližně 185 m = 600 řeckých stop; Betanie 15 honů od Jerusalema.

Pronásledovati.

Pískovcovitá 1329 m vysoká hora v Idumeji, kde zemřel Aron; dnes Džebel Nebi Harun.

Přirozený symbol věčnosti, stálosti, nesnadných cest, překážek; význačné místo pro staroorientální kult.

Hora bohů na nejsevernějším severu; mythologická hora; v Iz 14,13.

Král Gázer, jenž byl poražen a zabit v bitvě s Jozuou.

Opak sladkého; přeneseně o zhoubných účincích modlářství, odpadnutí od Boha a zlých řečí.

Sinapis nigra, černá hořčice; v NZ se třikrát zmiňuje pro malost jejího seménka.

Viz Naříkati, Naříkání.

Původní obyvatelé hory Seir v krajině Edom; podle Hrozného posemitštění potomci Churrijců.

Ohrazený, posvátný; hrazené město na území pokolení Neftalím v horní Galileji.

O srdci, které je naplněno něčím obvykle radostným nebo bolestným a mučivým.

Kmen pocházející z pokolení Lotanova.

V přeneseném smyslu o křesťanské životní energii; Laodicea polovičatostí pozbyla vroucnosti.

Hnutí mysli projevující se změnou barvy obličeje; prudké rozhorlení nebo žárlivost.

Vyjadřuje vytrvalost modlitby nebo lásky; též intensivní snahu k zachovávání Zákona.

Sžírající úsilí, spojené ve Starém zákoně obyčejně s Božím jednáním a výrazem Boží svatosti.

Proklaté místo; nejjižnější město na hranicích Judstva, kde byli Izraelci poraženi po smrti deseti zvědů.

Hebrejsky 'alijjá = přístřešek na budově brány, palác, síň, pokojík.

Vrhnouti do zkázy; totéž co urážeti se nad něčím; odpadnouti, odstoupiti od pravdy nebo Krista.

Seznam biblických hor s odkazy na hesla jako Ararat, Hermon, Karmél, Olivetská, Sinai a Sion.

Viz hesla Naříkati, Naříkání.

Hospodin slyšel?; jeden z potomků krále Jekoniáše z rodu Davidova.

Pořečtěné hebrejské zvolání Zachovej již; radostný pokřik při procesí o slavnosti stánků.

Hebrejsky málón = místo k přenocování; hospody v našem smyslu na východě neznámy.

Hlava rodiny a domu; hebr. ba'al označuje vnitřní, důvěrný vztah k rodinnému celku.

Hebrejské božské jméno Jahve, které vyjadřuje svrchované nároky Boha jako Pána a staví jej do nepřístupné izolovanosti od všech lidských pánů.

přesměrování na Hospodin

Viz Hospodář.

Cizinec, příchozí; pohostinství bylo předpisováno Zákonem a apoštolové k němu horlivě nabádali.

Syn Hémanův, jeden ze zpěváků a „proroků“ (vidoucích) Davidových.

Boží stvořitelské a spasitelné dílo je připraveno; člověk má odpovídat hotovostí víry.

Kmen nejjednodušších vícebuněčných zvířat; v NZ předmět obchodu kolem Středozemního moře.

Překlad 15 hebrejských výrazů: vojenské ležení, oddíly vojska, zástup, chorovod, karavana.

V Mt 26,53 řec. legión (asi 6000 mužů); jinde kohorta nebo symposion (stolní pospolitost).

1. Z kozích srstí k přistření stánku; 2. Přikrývka, kterou Jáhel přikryla Zizaru.

Hebr. gázám; označení druhu kobylky; možná zákrytné jméno apokalyptického nepřítele.

Zastaralé slovo, znamenající „hráti na hudební nástroj“; hebrejsky drnkati na struny.

Zkroucený silný, ale ohebný prut nebo kořen, kterým se svazují vory.

Zvířecí.

Dobytče, zvíře, živočich.

Ve SZ označuje zvířecí tupost a pošetilost; v NZ překládá řecké psychický, duševní, pozemský.

Pevnost, bezpečné místo; obrazně o Bohu jako hradu, když se zdůrazňuje jeho ochrana.

Davidův hrad; tvrz původně jebuzitská, kterou nazval 'městem Davidovým'.

Ochrana sídlišť a měst od pradávna; vysoký hliněný násep zesílený kameny s věžemi a valy.

Žertovati, laškovati, milkovati, v lehkost uváděti; v Ex 32,6 sexuální přírodní modloslužba.

přesměrování na Hradby

Staročesky = hrbatý.

Drze, pýcha, nafoukanec, nestoudný.

Statečný muž, muž síly; v Sd 5,15n 'mnoho uvažování' Rubenovců; v Ez 32 vůdci v podsvětí.

V Palestině asi tři druhy; pták tažný; oblíbený pokrm a důležitá v obětních řádech.

V Žalmu 5,10 srovnáváno s otevřeným hrobem; podle Římanům 3,13 prozrazuje vnitřní zkaženost člověka.

Chopit za hrdlo, škrtit.

Jeden z nejdůležitějších biblických pojmů, jehož obsah se prohluboval s rostoucím povědomím svatosti Boží.

přesměrování na Hrom, hromobití, hřímání

Opak spravedlivého; ten, kdo se nedrží Božího zákona, spojuje se s protibožskými silami a propadá hříchu.

V Mt 18,24 talent = 36 kg stříbra; v L 19,13 mna = 60. část talentu; jde o poměrnou hodnotu.

Hrnčířství bylo jedno z nejstarších řemesel východních národů; Izraelci se přiučili od Egypťanů.

Podle Köhlera tavicí pec s otvorem; obraz neštěstí, jež postihne Judu ze severu.

Hrnouti se, shrabovati, shromažďovati se, stékati se, spěchati, sbíhati se k někomu.

Označuje místo posledního odpočinku zemřelých, které bylo rituálně nečisté a symbolizovalo odloučení od Hospodina.

V představě Izraelců byl hrom pokládán za hlas Hospodinův a symbol Boží moci.

Něco navršeného; trosky; vztyčené kameny jako ukazatelé cesty; oddíl vojska.

Společně.

V údolí Eškol lze ještě dnes vypěstovati hrozny 5-6 kg těžké.

Hrozit se. Viz Děsiti se.

Vzbuzující bázeň a hrůzu, zvl. o Bohu; pro svůj lid vykonal hrozné věci, aby jej vysvobodil.

Malý počet; Iz 41,14 Luther 'ubohá hromádko, Izraeli'; novější: 'červíčku můj, broučku'.

Hutný, pevný; o duchovním pokrmu pro dospělé, kteří už nepotřebují mléka začátečních základů.

O koláčích z tlačených fíků k léčbě; o spékajících se hroudách země, jimiž se zahazuje hrob.

Obřad spojený s obětí pokojnou; hrudí bylo vodorovně obraceno k oltáři jako znamení podílu kněží.

V Izaiáši 44,13 myslí Kraličtí na tesařskou tužku; hebrejsky séred = ostré šídlo nebo rydlo.

přesměrování na Hrozný

Pěstovány hlavně v Řecku; šlo o závodění vozů, koní, metání disku, běh, box a zápasy.

přesměrování na Houba

Dvanáct hebr. sloves: pustošiti, sžírati, pobíjeti, vražditi, ničiti, utiskovati, zabíjeti.

Hudba a hudební nástroje užívané ve starověkém Izraeli při bohoslužbách, slavnostech i válečných výpravách.

Potomek Benjaminův, zakladatel čeledi; v Genesi 46,21 nazývaný Chuppim, snad totožný s Churanem.

Vtesaný; město na hranicích území pokolení Neftalím, snad dnešní Jakuk.

„Kruh, písek?“; syn Aramův (Semův); jméno aramejského kmene; snad jezero Chule.

Užíváno na východě; obvykle tyčky v plochém koši na prstencovité bochníky chleba.

Vedle prstenu znakem důstojnosti nebo úřadu; pastýř míval dvě: k opírání a k obraně.

Mlat; v přírodním náboženství kultický význam; slaveny oběti a náboženské žňové slavnosti.

Viz Houně.

Jméno několika osob; muž, který s Aronem podpíral ruce Mojžíšovy v boji proti Amalechovi.

V náboženském smyslu k označení toho, co pochází ze svatého, věčného Boha.

Otec „špehéře“ Safata z pokolení Simeonova.

Syn Aramův, vnuk Semův skrze Náchora; též syn Dízanův a vnuk Seírův.

Spěch?; nástupce edomského krále Jobaba, pocházející ze země Temanské.

přesměrování na Hudba; hudební nástroje

„Město ulic“; moabské město mezi Arnonem a Bamotbál; Balák tu dovedl Baláma.

Na 2,7; snad jméno královny ninivetské, nebo básnické označení Ninive, nebo slovesný tvar.

Ve starověku považovány za mocné nebeské bytosti zasahující do osudů člověka; Starý zákon se ostře staví proti astrologii.

Na znamení opovržení a údivu.

Drahý kámen, základ zdi nového Jerusalema; cirkon, červenohnědý, démantového lesku.

Hýbati se, plaziti se; vytrhnouti kolíky; Pavel ve Sk 17,28 navazuje na pantheismus.

Učitel, který popíral tělesné zmrtvýchvstání; v 1Tm 1,20 je řečeno, že byl vydán satanu.

Dojíti zkázy, zatracení, opak toho, co znamená spása, život.