Heslo
Hanlivý
Hanlivý [= hanlivý]. Kral. tak překládají v Ř 1,30 řecké slovo, které v 1Tm 1,13 tlumočí jako „ukrutník“. Vlastní význam je „zpupník“, ten, kdo slovem nebo skutkem překračuje hranici určenou mu Bohem a jeho zákonem. Příslušné podst. jméno [hybris] označovalo v řečtině zejména skutky i smýšlení vyzývavě se příčící všemu, co je obecně uznáváno za dovolené a dobré, zejména ovšem činy vyzývavého a krutého násilí. Z tohoto základního významu se pochopí, proč totéž slovo mohlo na jedné straně označovat urážlivé, potupné řeči, na druhé straně kruté skutky. Příslušné sloveso „počínati si zpupně“ překládají u Mt 22,6; Sk 14,5 jako „posměch učiniti“ [Žilka: potupiti], v L 11,45 „lehkost učiniti“ [Žilka: urážeti]; podst. jméno pak jako „pohanění“ [2K 12,10; Žilka: násilnost].