Heslo
Hosanna
Hosanna [pořečtěné hebr. zvolání = Zachovávejž, zachovej již, sr. Ž 86,2, vysvoboď Jr 31,7], radostný pokřik lidu izraelského při procesí o slavnosti stánků [Ž 118,25n], spojený s máváním palmovými nebo vrbovými ratolestmi zvláště sedmého dne slavnosti. Byla to největší z lidových slavností židovských. Volání vztahovalo se na Boha, který měl dáti šťastný prospěch. Nejspíše kněz zpíval 118. žalm a lid v určitých oddílech vpadával voláním h.
Při posledním vjezdu Ježíšově do Jerusalema volal lid a pak děti h. [Mt 21,9.15; Mk 11,9; J 12,13]. Přídavky „synu Davidovu“ [Mt 21,9.15] a „na výsostech“ [Mt 21,9; Mk 11,10] vznikly neporozuměním slovu h., které bylo chybně překládáno jako „sláva“, „zdar“. Takto znetvořené se dostalo h. i do prvokřesťanské liturgie, kde znamenalo asi totéž co Hallelujah.