Hvězda, hvězdář

Hvězda, hvězdář. Hvězdy byly pokládány ve starověku za mocné nebeské bytosti, které zasahují do osudů člověka. Tak na př. Jb 3,8 čteme o velkém nebeském draku [Kral. velryb], který neměl býti probuzen [Jb 26,13 Kral: had; Iz 27,1 Leviatan], o upoutaném nebeském obru, který se vzbouřil proti Bohu [Jb 7,12]. Jindy stojí hvězdy ve službách Hospodinových, na př. když bojovaly proti Zizarovi [Sd 5,20]. Prozpěvovaly spolu se „syny Božími“ při stvoření světa [Jb 38,7]. H. jsou Božím stvořením [Gn 1,16; Ž 8,4]; přijímají a vykonávají Boží rozkazy a zvěstují Boží slávu [Iz 40,26; 45,12; Ž 19,2; 148,3; sr. 1K 15,40n]. Ve Zj 1,20; 3,1 se praví, že sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů. Myslilo se tu buď na sedm planet nebo na sedm světel sedmiramenného svícnu. Snad i ve SZ-é se myslí na andělské bytosti, mluví-li se v citovaných místech o hvězdách.

Tím spíše pak rozumíme zákazu klanění se hvězdám [Dt 4,19] a modloslužbě, kterou popisuje Jr 7,18 jako sloužení „tvoru nebeskému“ [sr. 2Kr 17,16; 21,5; 23,5]. Jinak se na věc díval nevzdělaný lid. Zajatci judští v Egyptě [v Patros] se dokonce domnívají, že na ně přišlo všechno neštěstí jen proto, že přestali sloužit tomuto tvoru [Jr 44,15-23]. Obětovávalo se kadidlo, víno nebo koláče. Vykladači se domnívají, že jde o Venuši. Am 5,26 mluví o hvězdném božstvu Kijunovi [sr. Sk 7,43], assyrsky Kaiwan – Saturn.

SZ se ostře staví proti jakékoli formě astrologie, stavěje ji na jeden stupeň s kouzelnictvím a věštěním [Jr 10,2 a j.]. Přesto však praxe vypadala jinak a nejednou ve SZ čteme o hvězdopravcích [astrolozích], kteří z postavení hvězd oznamovali budoucí události [Iz 47,13] a objev nějaké nové zvláštní hvězdy považovali za znamení nějaké zvláštní události. Astrologické umění bylo pěstováno zvláště v Babylonii [mágové chaldejští, mudrci od východu]. Nebeskou oblohu měli rozdělenu ve zvláštní obrazce, zvěrokruh, v němž se pohybují planety. Tak zvaná betlémská hvězda, která přivedla chaldejské hvězdopravce ke kolébce Ježíšově, vyvolala mnoho dohadů mezi theology i hvězdáři. Někteří pokládají tuto hvězdu za nějaký zázračný objev, jiní za kometu, jiní myslí na zvláštní konjunkci [zhvězdění] Jupitera a Saturna [podle astrologů je Saturn hvězda židovská] nebo Jupitera a Venuše, jež se oku pozorovatelovu jevily jako jediná, jednoduchá, ale nesmírně jasná hvězda. Stalo se tak dvakrát, a to od 1.-12. dubna r. 5 př. Kr. a od 22. listopadu až 24. ledna r. 5 př. Kr. Jiní vyvracejí tuto domněnku tvrzením, že astrologové tak zkušení by nebyli pokládali dvě hvězdy za jedinou. A tak zbudou jen dohady. To, že „mudrci od východu“ šli zrovna do Palestiny a Jerusalema, vykládají mnozí dohadem, že prý v Babyloně, kde už v této době přebývalo mnoho Židů, bylo známo proroctví Balámovo o hvězdě z Jákoba [Nu 24,17]. Toto proroctví se ovšem vztahovalo na Mesiáše. Nejnovější badatelé v pojmech „ukázala se“ a „na východě“ vidí odborné babylonské výrazy astronomické, jež prý znamenají, že se h. po prvé ukázala přesně při východu slunce. Také výraz „stála“ prý znamená v akkadštině dobu asi 4 dnů, kdy se prostému oku zdá, že hvězda nemění na obloze svou polohu. Smyslem vypravování je v každém případě zvěst, že Ježíš Kristus je Pánem i hvězd a že i tito představitelé východních hvězdopravců to poznali a uznali.

Z jednotlivých souhvězdí jsou ve SZ jmenována tato: Orion [Am 5,8; Jb 9,9; 38,31; Iz 13,10], Velký vůz [= hvězdy polední] pravděpodobně Jb 9,9; 38,32 *Arktur; Kuřátka [Am 5,8]; Saturn [Lucifer Iz 14,12] a j.

Druhý příchod Kristův podle L 21,25 bude spojen se znameními „na slunci, na měsíci i na hvězdách“ [Mk 13,25; Zj 6,13 sr. Iz 34,4]. Podle Zj 8,12 [sr. 13,10; Ez 32,7; Jl 2,10; 3,15] se zatmí část hvězd [Zj 12,4; sr. Dn 8,10]. Podle Zj 9,1 je hvězda snad obrazem padlého anděla.

H. jitřní ve Zj 2,28, kterou obdrží vítěz, je badateli vykládána buď jako Duch sv. nebo nejsilnější hvězdný anděl, který byl stvořen přede všemi ostatními tvory, nebo je to prostý obraz toho, že nastává doba spásy. Podle Zj 22,16 je Ježíš nazýván „hvězdou jitřní“. Snad i tu se myslí na existenci Kristovu od věčnosti, před každým stvořením.