Hesla začínající na písmeno E

Holý; 1. Syn Jektanův, jméno místa v Arábii (též Obal); 2. Syn Sobalův, vnuk Seira Horejského.

„Služebník, otrok“; 1. otec Galův u Sichemu; 2. syn Jonatanův z rodu Adinových.

„Králův služebník“; mouřenín ve službách Sedechiáše, jeho vlivem Jeremiáš propuštěn.

Kámen pomoci; místo strašlivé porážky Izraelitů se ztrátou truhly úmluvy; Samuel vztyčil kámen.

„Otcem je bratr“; prolhaný prorok; Jeremiáš předpovídal, že jej Nabuchodonozor spálí.

Snad totožný s Ahiramem, s Achrachem, s Echudem.

Benjaminec, zakladatel čeledi.

„Svědectví“; jméno oltáře vystavěného dvěma a půl pokoleními na východním břehu Jordánu.

Rozkoš, příjemnost; krajina, v jejíž východní části Hospodin vštípil ráj jako bydliště prvních lidí.

Stádo; 1. Judské město; 2. Levita Merari; 3. Benjamínec; 4. Věž Eder mezi Betlémem a Hebronem.

Jméno, jímž nazýván byl Ezau a krajina, kterou se svou rodinou zalidnil, vyznačující se ustavičným nepřátelstvím s Izraelem.

Jedno ze dvou hlavních měst amorejského krále Oga v Bázan, kterého Izraelští zde porazili.

Temnota; 1. Prvorozený syn Madiánův, kmen v sv. Arábii; 2. Ženina Kálefova; 3. Syn Johedaiův.

Netofatský, jehož synové přišli ke Godoliášovi po pádu Jerusalema; po vraždě Godoliáše vyvražděni.

Aramejsky „Otevři se!“; v Mk 7,34 Ježíš obrací rozkaz na hluchého či jeho uši a ústa.

Viz Efa, 1.

„Gazela?“; 1. syn Madianův; 2. syn Ezry, potomek Judův; 3. kníže Manassesa.

Pavlova vězeňská epištola o církvi jako díle Božím v Kristu, s napomenutími ke svatému životu.

Jedno z jónských měst Malé Asie, obchodní středisko proslulé chrámem bohyně Artemis a sídlem kouzelnictví.

Slovo egyptského původu; dutá míra pro sypké věci rovnající se 36,44 l; tolik jako bat pro tekutiny.

Muž z pokolení Judova z rodu Jerachmeelova.

Posvátné roucho pro nejvyššího kněze, charakteristický odznak jeho hodnosti a úřadu.

Druhorozený syn Josefův a zakladatel mocného pokolení izraelského, jádro severní říše izraelské.

Úrodnost, plodnost; 1. Starodávné jméno Betléma Judova; 2. Druhá žena Kalefa; 3. Kraj Efratský.

Muž zrozený nebo bydlící v Betlémě (Efrata).

Syn Sohar Hetejského, od něhož Abraham koupil pole a jeskyni Machpela; též jiná dvě města.

„Jalovice“; 1. žena Davidova, matka Jetrama (snad Míkol); 2. snad moabské město.

Město moabské, jehož poloha nebyla zjištěna; snad poblíž Rabba (Areopolis) východně od Mrtvého moře.

Býček; král moabský, který 18 let utiskoval Izraele, zabit Ahodem; též judské město při jz pomezí.

Rozprostírá se v severovýchodním cípu Afriky mezi Rudým mořem a Středozemním při dolním toku řeky Nilu.

Viz Akaron.

Jméno několika osob; syn a nástupce Bázův, král izraelský, který panoval necelá dvě léta.

Potomek Efraimův, jenž byl zabit obyvateli filištínského města Gát při pokusu o loupež dobytka.

Potomek Efraimův; jméno snad „Bůh ozdobuje“.

Údolí mezi Socho a Azeka, kde David zabil Goliáše; snad dnešní es-Sunt (úd. terebintů).

Země východní; krajina obydlená Elamskými s hlavním městem Šúšán, později provincie Perské říše.

Bůh učinil; 1. Syn Safanův, posel Jeremiášův; 2. Syn Paschurův; 3. Potomek Judův; 4. Saulův.

Snad Larsa v Babylonii.

Jméno edomského města uváděného s Aziongaber na konci zálivu Arabského; na obchodní cestě.

Bůh se smilovává; 1. Betlémský válečník, zabil bratra Goliáše; 2. Syn Dodi z třiceti.

Izraelští ze 70 správců lidu, kteří obdrželi prorockého ducha, i když zůstali ve stanech.

Místo na východní straně Jordánu v držení pokolení Ruben; později moábské.

Bůh pomohl; třetí syn nejvyššího kněze Arona, nejvyšší kněz po jeho smrti a otec Fínesův.

Vesnice benjaminská někde poblíž Jeruzaléma; jméno znamená „vůl“.

Viz Elifelet, 2.

Můj Bože; v Matoušovi 27,46; srovnej Žalm 22,2 Elój.

Potomek Aronův, kněz v Sílo při stánku úmluvy a soudce v Izraeli po 40 let.

Jméno několika osob; nejznámější prvorozený syn Izai, nejstarší bratr Davidův.

Bůh se skrývá?; Salbonský, jeden ze 30 hrdinů Davidovy osobní stráže.

„Bůh upevní“; syn Meleův, otec Jónamův v rodokmenu Ježíšově; před zajetím.

„Bůh zná“; 1. syn Davidův v Jerusalemě; 2. vojevůdce Jozafatův; 3. otec Rázona.

„Jahve je Bůh“; 1. Izraelec zapudil ženu cizozemku; 2. kněz oženil se s pohankou.

Jméno několika osob; syn Helkiášův, správce domu Ezechiášova, osvědčil se v jednání s posly Senacheriba.

„Bůh je Příbuzný“; 1. otec Betsabé, ženy Davidovy; 2. jeden z třiceti bojovníků Davidových.

Tesbitský prorok, nejvýznačnější prorok izraelský za králů Áchaba a Ochoziáše v první polovině 9. století před Kristem.

Bůh znovuzřídí, obnoví; jméno několika osob; kněz v době Davidově z 11. třídy.

Bůh přichází; syn Hémanův, hudebník za vlády Davidovy.

Bůh přidal; 1. Syn Duelův z Gád při sčítání; 2. Syn Laelův, kníže domu Gersonského v poušti.

Syn Sísův, písař Šalomounův.

K Hospodinu mé oči?; syn Zerachiášův, který v čele 200 mužů doprovázel Ezdráše z Babylona.

Él je Bohem; jméno několika osob; levita z rodiny Kahat a praotec proroka Samuele.

Benjaminita, syn Simeiův; jméno znamená pravděpodobně „k Hospodinu mé oči“.

Bůh je spomocník; Abrahamův služebník, správce domu; také druhý syn Mojžíšův a další osoby.

Syn Urův, jeden z rytířů Davidových; ve 2. Samuelově 23,34 nazýván Elifelet, syn Achasbaiův.

1. Syn Ezaua a Ady, otec Temana; 2. Elifaz Temanský, přední ze tří přátel Jobových.

Zpěvák a harfeník, levita, který pomáhal při přenosu truhly Boží z domu Obededomova.

Bůh je vysvobození; několik mužů: dva synové Davidovi, rytíř, potomek Jonatanův, a další.

On je Bůh; jméno několika osob; čtvrtý z přátel Jobových, syn Barachele Buzitského.

Jeden z 30 vynikajících rytířů Davidových z rodiny Charod.

Posvátné stromy; druhá stanice Izraelců po Rudém moři; 12 studnic a 70 palem u Sinai.

Bůh je Králem; muž z Judy z Betléma, v hladu odešel s Noemi a syny do Moábu, kde zemřel.

K Bohu jsou mé oči; pět mužů: z rodiny Davidovy, Simeonův, Becherův, levita, další.

Vnuk Jafetův, pravnuk Noemův; ostrovy Elisa, kde Feničané kupovali šarlatové barvivo.

Jméno několika osob; syn Amiudův, přední z pokolení Efraimova při sčítání lidu na poušti Sinai.

Bůh je spása; syn Davidův, v jiném seznamu má jméno Elisama.

„Bůh je skála“; syn Sedeurův, kníže vojska Rubenova při putování po poušti.

Snad Bůh je veličenstvo; syn Achimův v rodokmenu Ježíšově, otec Eleazarův.

Bůh ukrývá; 1. Syn Uzielův z Kahat, levita; 2. Syn Farnachův, kníže Zabulonův v poušti.

Bůh soudí; setník, který podporoval Joiadu ve vzpouře proti Atalii.

Bůh je spása; prorok za králů Jorama až Joasa, žák a nástupce Eliášův, bojoval proti modlářství.

přesměrování na Elkána

Jméno několika osob; levita z čeledi Kahat, otec Samuele, proslulého soudce a proroka.

Obyvatel místa Elkoš; tradice je klade různě: u Ninive, v Galilei, v Judstvu, nebo Kafarnaum.

Jinde zvaní Elamitští, násilně usazeni v Samaří po vyvrácení severní říše izraelské.

„Dub králův?“; vesnice na území Asserova; snad v nynějším údolí el-Melek.

Nějaký kmen v j. Arábii odvozující původ ze Sema prostřednictvím Jektana.

Syn Erův v rodokmenu Ježíšově se strany Josefovy; žil v době před vyhnanstvím babylonským.

Otec několika rytířů Davidových; jméno znamená „Bůh je přívětivý“.

„Bůh dal“; 1. syn Achborův, otec Nechusty, matky Joachinovy; 2. tři muži Ezdrášovi.

Aramejsky Bože můj; Ježíšův výkřik na kříži je citát ze Ž 22,2, pokus zpívat tento žalm.

Dub nebo terebint; 1. Hetejský, tchán Ezauův; 2. Syn Zabulonův; 3. Soudce; 4. Vesnice Dan.

přesměrování na Elat, Elot

Bůh dělá; syn Sacharaima a Ghusimy, bratr Abitobův z pokolení Benjamínova, zakladatel rodin.

Město na území Dan, přidělené levitům; r. 701 vyvráceno Senacheribem.

Vesnice v horách judských asi 6 km záp. od Betléma.

Nejjižnější město judské, přidělené Simeonovi, asi 20 km jv od Bersabé; v 1Pa Tolad.

Z akkadštiny; jméno šestého měsíce (srpen-září), měl 29 dní.

Jeden z bojovníků, kteří se připojili k Davidovi v Sicelechu; jméno znamená „Bůh je má síla“.

Přízvisko židovského čarodějníka Barjeza na Cypru; Pavel ho zbavil dočasně zraku.

„Bůh věnoval“; 1. bojovník z Gada s Davidem v Sicelechu; 2. levita-vrátný.

Viz Elizafan, 1.

Město na řece Orontes v horní Sýrii, často uváděné jako severní hranice Kananejské země.

Kmen obrovských mužů u Mrtvého moře; Moabští je nazývají 'hrozní muži'; potřel Chedorlaomer.

Osel; otec Sichemův, kníže Hevejský, pán krajiny Sichem, když přišel Jákob z Pádan Syrské.

Dva prameny, studně; vesnička v nížině judské na cestě z Adullam do Tamnas.

Záhadní původní obyvatelé v jižní části Judstva; kmen vysokých obrů, potomků Arbeho.

Snad bystrozraký, mající oči; otec knížete z pokolení Neftalímova v době sčítání lidu na poušti.

Pramen nádvoří?; opevněné město pokolení Neftalím, totožné s nynějším Chirbet Hasireh.

Pramen pokolení; město Izacharovo; zde Saul se dotazoval věštkyně na svůj osud.

Muž raněný mrtvicí, přebývající v Lyddě, kterého Petr uzdravil.

Pramen kůzlete; místo na pahorkatině judské pouště na záp. břehu Mrtvého moře, kde se David skrýval.

„Pramen zahrad“; 1. vesnice v nížině judské; 2. město přidělené levitům rodu Gersona.

Pramen radosti?; pohraniční vesnice území Izacharova, asi 10 km východně od hory Tábor.

Pramen soudu, rozhodnutí; jiné jméno pro Kades.

Zasvěcený; syn Jaredův, jenž chodil stále s Bohem a byl vzat bez smrti; sedmý od Adama.

Místo blízko Salim za Jordánem, 12 km j. od Skythopolis, kde křtil Jan; vydatné prameny.

Muž; syn Setův.

Pramen, studnice Remmon (boha Rimmón nebo granátového jablka); judské město obydlené po zajetí.

Pramen (boha) Slunce; pramen a městečko na hranicích Judy a Benjamina, na cestě z Jeruzaléma do Jericha.

Viz Tafua, 2; jméno znamená „studnice jabloní“.

Společník apoštola Pavla; snad v Kolossách založil křesťanský sbor; navštívil Pavla v římském žaláři.

„Bratr, spomocník a spolurytíř Pavlův“; vyslán z Filipis s dary, v Římě onemocněl.

Chvályhodný; jeden z nejbližších přátel Pavlových, prvotina Asie, první obrácenec ke Kristu v Asii.

Přívrženci epikurejské filosofie, obyčejně ztotožňováni se světáky, milovníky smyslných požitků.

Řecký filosof; podstatou štěstí trvalá rozkoš, k níž člověk dochází ctností a rozumem.

List, dopis; jméno 21 novozákonních knih psaných apoštoly nebo uznaných za apoštolské.

Člen rodokmenu Ježíšova z doby mezi Davidem a Zorobábelem; jméno znamená „bdící“.

1. Pomocník Pavlův v Efezu; 2. Městský důchodní v Korintu, jeden z prvních křesťanů.

Lodní znak, obyčejně dřevěná socha božstva na špici klounu na přídi starých lodí.

Starobylé město babylonské v zemi Sinear, jihovýchodně od Babylona; dnešní Warka.

Podpěra, pilíř; vesnice v Judstvu jmenovaná spolu s Dumou a Hebronem; snad nyní Chirbet Sama.

Assyrsky Aššur-achu-iddina, oblíbený syn Senacheribův; vedl vítězné války a zmocnil se Egypta.

Odvětví biblického učení, jež se zabývá posledními věcmi člověka i světa, tedy skončením tohoto věku, dnem soudu, druhým příchodem Kristovým, zmrtvýchvstáním, tisíciletým k...

Syn Dísonův z rodu Ezauova (Horejských).

Syn Gádův.

„Hádka, svár“; jméno studnice Izákových pastýřů v údolí Gerar.

Mocný; místo na hranicích idumejských, přidělené pokolení Judovu, později však Simeonovu.

Jméno horejského kmene a jeho náčelníka.

Hrozen; bratr Mamre Amorejského, spojenec Abrahama; dal jméno údolí Eškol severně od Hebronu.

Jeden z prarodičů Ježíšových z doby po zajetí.

Místo v nejjižnějším Judstvu.

Jedno z tábořišť Izraelců na poušti.

Městečko judské na hranicích Dan, kde Duch ponoukal Samsona; poblíž jeho hrobu.

Vypočítáváni mezi potomky Kálefovými.

1. Město j. od Hebronu přidělené kněžím, David je podělil kořistí; 2-3. Judovci.

Perské jméno židovky Hadassa (Myrta), povýšené na královnu perskou za Asvera.

Syn Ghelubův z pokolení Judova.

První tábořiště Izraelců po vyjití z Egypta; též ves v Simeon, judské město a vrchol skály.

Ezrachitský, izraelský mudrc, který v moudrosti závodil se Šalomounem.

Trvalé deště; sedmý měsíc, jímž začínal občanský rok izraelský.

Otec Jezábel, král sidonský, kněz Astarotin; zmocnil se trůnu vraždou svého bratra.

Vesnice na území Judově, přidělená Simeonovi; v 1Pa Tochen; snad Chirbet el 'Ater.

přesměrování na Mouřenín

Syn Ashura a Ghély z rodu Judejce Ezrona.

Levita z rodu Gersonova, nazývaný Jetrai v 1Pa 6,21.

Křesťan v Římě, jehož pozdrav uvádí apoštol Pavel v 2. Timoteovi 4,21 v době druhého uvěznění.

Největší a nejdelší řeka v přední Asii, vznikající na arménské vysočině; v bibli často jen řeka.

Matka Timoteova, židovka, provdaná za pohana v Lystře; dala svému synu pečlivé náboženské vychování.

Námořnické jméno prudkého vichru jihovýchodního, způsobivšího ztroskotání lodi u Kréty.

Mládenec v Troadě, který při kázání Pavlově usnul na okně a spadl z třetího ponebí; opět oživen.

Podle Gn 3,20 matka všech živých; byla stvořena ze žebra Adamova jako protějšek muže.

Psané zprávy o životě, učení, utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jejichž původním smyslem je radostná zvěst o něm.

Zvěstovatel dobrého poselství o Kristu jako Mesiáši; především cestující kazatel.

Radostná zvěst o Ježíši Kristu ukřižovaném a zmrtvýchvstalém, v němž je Boží moc ke spasení.

Jeden z 5 králů madiánských, spojenců Seona; Mojžíš dal zabít pro modlářské svádění.

1. Syn Ghusův; 2. Syn Jektanův; 3. Krajina ve střední Arábii, bohatá na zlato a drahokamy.

„Člověk Mardukův“; král babylonský, syn Nabuchodonozora; propustil Joachima ze zajetí.

Křesťanská žena ve Filipis, snad diakonka sboru.

Z řečtiny „východ“; druhá kniha Mojžíšova o vyjití z Egypta, vydání Zákona a stánku Božím.

Hebrejsky 'éšek = násilí, útlak; Benjaminovec z rodu Saulova.

Starší bratr Jákobův, syn Izáka a Rebeky; lovec a syn pouště, praotec Edomců na hoře Seir.

Otec jednoho z Davidových válečníků, snad totožný s Faraiem Arbitským.

Hebrejsky 'eš-ba'al = muž Bálův; Izbozet.

Hlava rodiny z rodu Bélova, z pokolení Benjaminova.

Pomoc; židovský kněz, obnovitel nábožensko-právních poměrů po návratu z babylonského zajetí.

Hlavní město Seona, krále amorejského; přiděleno Rubenovi, později Gádovi a levitům.

Dvanáctý král judský, jeden ze tří nábožensky nejhorlivějších; očistil chrám a vedl boje s Assyrií.

Izraelský prorok a syn kněze z rodu Sádochova, který byl roku 597 odveden do babylonského zajetí a stal se prvním duchovním pastýřem mezi proroky.

Z rodiny Benjaminovy, jeden z posledních potomků Saulových.

Pomoc; jméno několika osob; pravděpodobně syn Efraimův, zabit obyvateli Gát.

Jeden z potomků Judových; jméno znamená „pomoc“.

Přízvisko potomků Záře z Judova; ve SZ Etan Ezrachitský a Héman Ezrachitský.

Dozorce nad polními dělníky v době Davidově; jméno snad „(Bůh) je má pomoc“.

Jméno několika osob a míst; muž v rodokmenu Ježíšově; syn Rubenův i Fáresův; místo na pomezí Judově.