Efezus

Efezus, ve starověku jedno z dvanácti jónských měst na pobřeží proti ostrovu Samos v Malé Asii, středisko obchodu ve velmi úrodné rovině řeky Kyastros, ústící do Egejského moře nedaleko přístavu efezského. Z E. vedly silnice na východ přes Sardy do Galatie, na sever do Smyrny a na jih do Milétu; po této silnici šli asi starší sboru efezského do Milétu, aby se rozloučili s ap. Pavlem [Sk 20,16-18].

Obyvatelstvo efezské bylo smíšeninou Řeků a předoasijských národů. Jako středisko obchodu přilákal E. i mnoho Židů, kteří zde měli několik synagog [Sk 18,19; 19,17]. Panoval zde nesmírný přepych a orientální i řecká nemravnost a změkčilost. Nemravnost byla podporována kultem Artemidiným. Zde bylo také sídlo a východisko magie a kouzelnictví. Pověstné byly „efezské zaklínací formule“ [ephesia grammata], t. j. proužky nebo role papyru [Sk 19,19] s magickými průpověďmi, jež byly v E. hromadně vyráběny a odtud vyváženy. Šlo v nich o zaklínání duchů, hledání pokladů, prokletí, uzdravování, hádání budoucnosti a tajemné formule k získání žen. Efezské formule byly tak proslulé, že jejich jméno bylo dáváno i kouzelným papyrům, přiváženým do E. odjinud. Efezské divadlo mělo 66 polokruhovitých řad sedadel pro 24.500 diváků. Jeho zbytky byly zachovány do dnešního dne. E. bylo pověstně nádherným chrámem bohyně Diany [Artemis], spadlé prý od Jupitera s nebes [Sk 19,35]. Tato Artemis [Diana], původně orientální bohyně, měla mnoho prsou; proto se nazývala multimamma. Byla tak oblíbena, že ze všech konců světa přicházely dary a odkazy jejímu chrámu v E. Kvůli ní bylo město nadáno mimořádnými výsadami. Poutníci z celého světa se hrnuli do města, aby se zúčastnili nádherných bohoslužeb k poctě Artemidině. Sošky Artemidy a chrámu byly nošeny pro ochranu na cestách, ze stejného důvodu byly vystavovány v příbytcích; z jejich výroby vzrostla výnosná živnost zlatnická a stříbrnická. Demetrius byl asi hlavním výrobcem anebo předsedou celého cechu. Snad také Alexandr kotlář [2Tm 4,14]. Chrám Artemidy v E. měl velmi rozsáhlé rozměry; byl 133 m dlouhý, 69 m široký, podepřen sloupořadím sto dvaceti osmi jónských monolitů 19 m vysokých; byl počítán mezi sedm divů světa. Stavba původního chrámu pochází ze 6. stol. př. Kr. V r. 356 jej zapálil Herostratos, byl však znovu a ještě nádherněji zbudován. Císař Nero vyloupil jeho chrámové poklady. Gotové jej zapálili a zničili kolem r. 260 po Kr. Při rozdělení říše římské [395 po Kr.] připadl E. říši východní a rychle zanikal. V E. se konal r. 431 třetí ekumenický koncil k odklizení sporů nestoriánských. Bylo zde formulováno učení o osobě Kristově v ten smysl, že Kristus má dvojí přirozenost v jedné osobě. R. 449 se zde konal koncil k uklizení sporů eutychiovských [t. zv. lupičská synoda]. Nyní je v místech někdejšího E. malá turecká vesnice Ayasaluk; trosky starého města jsou rozsáhlé.

Z doby apoštolské máme několik zmínek o Efezu přímo i nepřímo, když se mluví o Židech z Asie [E. bylo tenkrát hlavním městem římské provincie Asie]. Také slyšíme o učednících Jana Křtitele v E. [Sk 18,24.25; 19,3]. Případ Apollův [Sk 18,24] jest dokladem o vztazích mezi Efezem a Alexandrií. Ap. Pavel ke konci své druhé misijní cesty, když se vracel do Jerusalema, navštívil E. a kázal v synagoze. Zanechal zde Akvilu a Priscillu, aby pokračovali v práci [Sk 18,18-21]. Na své třetí misijní cestě setrval Pavel v E. více než dva roky. Kázal v synagogách a ve škole nějakého Tyranna [Sk 19,8-10; 20,31]. Zajímavá je poznámka v rukopise D, že Pavel v této škole učil od 11–4. Znamená to, že Tyrannos učil do jedenácti a pak přenechal sál Pavlovi. Za svého pobytu v E. napsal Pavel první epištolu do Korintu. Zdá se, že v E. byla křesťanská církev lépe organisovana než jinde. Později se tu usadil Timoteus, jak se dovídáme ze dvou epištol, jemu adresovaných [1Tm 1,3]. Z ostatních Pavlových společníků dva, Tychikus a Trofimus [Sk 20,4], pocházeli asi z Efezu [2Tm 1,16-18; Sk 21,29]. V E. však byli i mocní odpůrcové učení Pavlova, synové nějakého Žida Scevy [Sk 10,14], potom Hymeneus a Alexandr [1Tm 1,20; 2Tm 4,14], Fygellus a Hermogenes [2Tm 1,15]. Sbor v E. byl jedním ze sedmi sborů, jimž jsou adresovány výtky ve Zj. Janově [1,11; 2,1-7]. Podle tradice zde trávil své stáří apoštol Jan.