Ezdráš

Ezdráš [= pomoc].

1. Osoba Ezdrášova

Syn Saraiáše, syna Azariášova, potomek Helkiášův z rodu nejvyššího kněze Arona [Ezd 7,1-6], nábožný židovský kněz, zběhlý učitel v zákoně Mojžíšově [Ezd 7,12.21], obnovitel židovských nábožensko-právních poměrů na základě zákona Mojžíšova po navrácení ze zajetí babylonského. Požívaje přízně perského krále Artaxerxa I. Longimana [465-424], dosáhl u něho nejen, že se o zákon Mojžíšův zajímal, ale že i královským dekretem jej jako státní zákon zavedl [Ezd 7,14.26]. S touto královskou plnomocí a s královskými dary přišel r. 458 př. Kr. v čele 1775 mužů, kněží i levitů, zpěváků, vrátných a Netinejských z Babylona do Jerusalema [Ezd 8,1-23.31], aby podepřel a povzbudil nábožensky klesající kolonii Zorobabelovu, aby „dohlédal k Judstvu a k Jerusalemu podle zákona Boha svého“, aby očistil lid a přivedl jej zase k zachování zákona Mojžíšova, od něhož se daleko odchýlili. Nejprve byly vypuzeny ženy cizozemky [kap. 9.]. Když byl lid takto připraven, stal se teprve zralý pro uveřejnění zákona. Bylo to ovšem něco nového. Chrámová služba byla obnovena; jejím středem bylo předčítání zákona; byl založen zvláštní stav pro vykládání zákona. Při tom je pozoruhodné, jak E. při vší své pobožnosti cítí zároveň s lidem vinu a hřích, mající vzápětí trest; ale zároveň věří, že obrácením lze zase nápravu přivoditi, neboť v tom jeví se Boží spravedlnost, že od svých slibů neupustí [Neh 9,8]. Této myšlenky se pevně drží [Ezd 9,9; sr. Neh 9,17.19.27.31n]. „Ty jsi, Bože, snadný k odpuštění, milostivý, lítostivý a dlouho shovívající a hojný v milosrdenství“.

Izrael zmizel v babyl. zajetí. To, co Ezdráš obnovil, byla náboženská obec jerusalemská a z ní vyrostlé židovstvo, jak je známe dnes.

2. Kniha Ezdrášova

Patří k t. zv. Spisům hebr. kánonu a původně tvořila jednotu s Nehemiášovou. Rozdělení nastalo teprve r. 1448! Jde o pokračování 1 a 2Pa. Kniha má 10 kapitol, jež možno rozděliti na dvě hlavní části: kap. 1-6; 7-10. V první části se vykládá o návratu Židů z Babylona a znovuvybudování chrámu. Důležitější data: 538 Cyrus vydal zákon, jímž se Židům povoluje návrat. Asi 40.000 Židů užije dobrodiní tohoto zákona pod vedením Jozuovým a Zorobábelovým. V říjnu 538 byl postaven oltář a v květnu 536 byl položen základní kámen k chrámu. 3. března 515 [prý] byl chrám slavnostně dokončen. Druhá část knihy vypravuje o osobní práci Ezdrášově, která začala asi 58 let po návratu Zorobábelově. Kniha nazvaná podle hlavní osoby v ní jednající obsahuje výtažky z pamětí Ezdrášových: Ezd 7,27-9,15. Nejde tu však o dějepis v našem slova smyslu, nýbrž o obnovu kultu, vyzdvižení předpisů Zákona a o popis vytvoření náboženské obce. Spis vznikl nejdéle kolem r. 400 př. Kr. Některé části jsou psány jazykem aramejským [4,8-6, 18; 7,12-26], tehdy běžným jazykem obchodním a diplomatickým.

3. Jeden z kněží, kteří se navrátili se Zorobábelem z Babylona, který dal jméno celému rodu [Neh 12,1.7.13.36].