Heslo
Cýrus
Cýrus. Kyros, zakladatel perské říše [538-529] [sr. 2Pa 36,22-23; Ezd 1,1; Iz 44,28], podle pověsti syn Mandany, dcery Astyaga, posledního krále médského, a Peršana Kambysa z královské rodiny Achaemenidů. Po spojení s říší médskou jeho panství sahalo od Perského zálivu k moři Kaspickému a k řece Halysu. K tomu dobyl ještě Sard a opanoval království lydské. I Malá Asie byla podrobena a stala se součástí Kyrovy říše. R. 539 padla pod Kyrovým náporem říše babylonská, takže se Perská říše stala pánem i nad Sýrií, Palestinou a Fénicií. Při výpravě proti Massagetům zahynul [529 př. Kr.]. Jeho hrob s náhrobkem z bílého mramoru lze dosud spatřiti v Pasargadech blíže Murkhabu tam, kde dobyl prvního rozhodného vítězství nad Médskými. Jeho nástupcem se stal Kambyses.
Židům v zajetí babylonském C. povolil návrat do Jerusalema a vydal r. 538 př. Kr. dekret o znovuzbudování chrámu [2Pa 36,22-23; Ezd 1,1-4; 3,7; 4,3; 5,13-17; 6,3]; navrátil jim posvátné chrámové nádoby, které Nabuchodonozor uloupil. Iz 44,28 vidí v něm „pastýře“ Hospodinova a „pomazaného krále“, plnícího vůli Jeho [Iz 45,1].