Heslo
Lítostivý
Lítostivý [stč. = milosrdný]. Tak překládají Kral. hebr. výraz rachům [Ex 34,6; Neh 9,17.31; Ž 85,15; 103,8; 145,8; Jl 2,13; Jon 4,2], který jinde tlumočí jako *milosrdný [Dt 4,31; 2Pa 30,9; Ž 78,38; 111,4; o člověku Ž 112,4], a tak naznačují, že lítostivost je ovocem milosrdenství a stojí vždy ve spojení s nezaslouženou milostí, dobrotou a dlouhoshovíváním [Iz 63,9]. Z této své lítosti vůči Izraelovi vnuká soucit i do srdcí Izraelových nepřátel [1Kr 8,50; 2Pa 30,9; Ž 106,46; Ezd 9,9; Neh 1,11; Jr 42,12]. V Ž 86,5 překládají Kral. hebr. výraz sallách [= ochotný odpouštěti] slovem l. Inkarnací této lítostivosti je Ježíš Kristus [Mt 15,32; Mk 8,2; Jk 5,11]. Bůh očekává od svého lidu téže lítostivosti [Za 7,9; sr. Mi 6,8; Iz 1,17], kterou on prokazuje nejen vůči Izraeli, ale i vůči pohanům [Jon 4,11]. Zvláště NZ zdůrazňuje tuto povinnost lítostivosti a *milosrdenství [Mt 18,33; sr. Mt 5,7; 9,13; 1Pt 3,8, kde Žilka kralické „jedni druhých bíd čitelní“ překládá „soucitní“]. *Líto. Lítost.