Heslo
Milosrdný
Milosrdný. Ježíš blahoslaví milosrdné [Mt 5,7 sr. Př 3,3; 11,17; Mi 6,8] a vyzývá k milosrdnosti s odůvodněním, že i nebeský Otec je m. [L 6,36; sr. Ž 103,8.13]. Nejde tu jen o zdůraznění dobročinnosti, ač i ta je v milosrdenství obsažena. Jde tu o širší pojem, jak je zřejmo z rozboru pojmu *milosrdenství a z podobenství o milosrdném Samaritánu [L 10,33nn] a o zlém služebníku [Mt 18,23-35]. Nejde tu ani o myšlenku odplaty [„milosrdenství důjdou“, t. j. při posledním soudu, sr. Mt 25,34nn] v tradičním židovském slova smyslu [sr. Ž 41,2; L 6,36-38], neboť je-li odměnou milosrdenství, pak je vyloučeno jakékoli záslužnictví, jako kdyby Bůh byl zavázán k nějaké odplatě. Člověk může být m. v NZ slova smyslu jen tenkrát, došel-li sám milosrdenství od Boha, jenž je Otcem milosrdenství [2K 1,3; Jk 5,11; Ko 3,12 sr. Iz 30,18], a stal-li se dítětem Božím [Mt 5,44nn]. Právě proto jsou m-í současně blahoslavení.