Evangelista

Evangelista, všeobecně „zvěstovatel dobrého poselství“, zvláště o příchodu Ježíše Krista jako Mesiáše a Spasitele. [*Evangelium.]. V NZ se vyskytuje toto jméno třikrát:

Sk 21,8 je označen Filip, jeden ze sedmi diákonů [Sk 6,1-6], jako evangelista, protože po smrti Štěpánově „evangelisoval“, t.j. kázal evangelium v Samaří, na poušti i na pobřeží Středozemního moře z Azotu až do Cesaree [Sk 8,4-5.12.25-25.35.40]. Evangelista byl tedy především cestujícím kazatelem, který zvěstoval evangelium „o království Božím a o jménu Ježíše Krista“ [Sk 8,12] na prvním místě těm, kteří o něm dosud neslyšeli.

Ef 4,11 jsou evangelisté jmenováni mezi apoštoly a proroky se strany jedné a pastýři a učiteli se strany druhé, jako ti, kteří obdrželi od Boha zvláštní dary „pro spořádání svatých k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova“ [Ef 4,12]. Pravděpodobně se v době apoštolské tyto tituly nevztahovaly na zvláštní úřady v církvi pevně ustanovené; označovaly spíše druhy činnosti než úřady. Apoštol Pavel, ač apoštol, byl jistě králem mezi evangelisty a největším z křesťanských učitelů. Evangelistou byl každý, kdo měl poslání zvěstovati evangelium těm, kteří o Kristu ještě neslyšeli. Každý apoštol byl evangelistou, ale ne každý evangelista byl apoštolem, neboť k apoštolství náleželo bezprostřední povolání vzkříšeným Kristem. [*Apoštol.]. Evangelisté podléhali apoštolům. Je to patrno i z toho, že jsou zde jmenováni až po apoštolech.

2Tm 4,5, kde Kral. „kazatel“ je překladem řeckého „evangelista“, ukazuje nejen na to, že evangelista nebyl zvláštním nějakým úředníkem v církvi [Timoteus byl nejen evangelistou, ale i učitelem a kazatelem 1Te 3,2; F 2,22.23], nýbrž i na to, že evangelisování mělo býti konáno od místních kazatelů na získání těch, kteří dosud o Kristu neslyšeli, ano i na utvrzení a probuzení údů církve. Timoteus byl evangelistou cestujícím, když doprovázel Pavla [Sk 16,1n; 19,22 atd.], evangelistou místním, když spravoval sbor a hleděl získati nové členy [2Tm 4,2]. Ve staré církvi byli evangelisté pokládáni za nástupce apoštolů.

Asi ve 3. století po Kr. vyskytuje se název evangelista pro pisatele evangelií.