Heslo
Hrudí sem i tam obracení
Hrudí sem i tam obracení [Ex 29,27; Lv 7,34; 10,14] je dnes téměř nesrozumitelný pojem, nevíme-li, že „sem i tam obracení“ je genitiv; mělo by se spíše říci „hrudí, s nímž se prováděl obřad obracení sem i tam“. Tento obřad byl nerozlučně spojen s obětí pokojnou [*Oběť]. Záležel v tom, že pravé plece a hrudí, jež z oběti patřilo kněžím, bylo sem i tam obraceno směrem k oltáři; bylo jimi vodorovně pohybováno, jako by už měly býti vhozeny do obětního plamene na znamení toho, že tato část patří Hospodinu, že však Hospodin ji vrací zpět kněžím. Toto pohybování obětí se dalo při t. zv. oběti horlivosti [Nu 5,25], při obětování prvního snopku [Lv 23,11] a chleba prvotin [Lv 23,20], při oběti očišťování [Lv 14,12] atd. Při zasvěcování kněží záležela „sem i tam obracení“ patrně v přivádění a odvádění kandidátů k oltáři a od oltáře [Nu 8,11.13].