Heslo
Hevejský
Hevejský [= obyvatel stanů?], kananejský kmen, jehož praotec podle rodokmenu v Gn 10,17 byl Heveus, šestý syn Kanána, syna Chámova [1Pa 1,15]. Bydleli v horských údolích v okolí Gabaonu a Sichem a na sever až k pramenům řeky Orontes na Libánu [Joz 11,3; Sd 3,3] a na úpatí Hermonu v zemi Masfa [Joz 11,3]. V době návratu Jákobova do Kanánu vládl Hevejským jakýsi Emor Hevejský [Gn 34,2; 33,19]. Když Izraelci dobývali zemi, uzavřeli s Hevejskými, kteří užili lsti a dobrovolně se poddali, zvláštní smlouvu [Joz 9,7n; 11,19]. Ještě v době Davidově měli v sev. horách svá sídliště [2S 24,7]. Za Šalomouna jich bylo využito, pokud bydleli na území izr. království, při stavebních pracích [1Kr 9,20–22; 2Pa 8,7n].
Poněvadž v hebr. textu a v řeckém překladu SZ-a [LXX] se na několika místech místo Hevejští čte slovo *Horejští, domnívají se někteří badatelé, že jde o přepsání a že všude jde o Horejské, nebo že Hevejští, kteří obývali stany, tvořili podskupinu Horejských, kteří podle lidového výkladu jména sídlili v jeskyních. Doložit to však nelze.