Heslo
Háj
Háj, pohanské kultiště, skládající se z posvátných stromů, jež bylo zakázáno káceti pod trestem smrti. Kraličtí však slovem háj [podle vzoru Septuaginty] zpravidla překládají hebr. ašera, t. j. dřevěný kůl, stromový kmen s osekanými větvemi, zasazený na počest bohyně Astarot. Kůly byly symbolem této bohyně, která odešla do podsvětí [obraz zimy a smrti]. Věřící oplakávali její smrt zvláštními obřady a při jarní slavnosti vzkříšení se dopouštěli u těchto kůlů smilstva. Proto čteme o přísných výzvách k posekání hájů [Ex 34,13; Dt 12,3; 16,21; Sd 6,25nn]. Pod vlivem kananejského bálismu také Izraelci podléhali této modloslužbě hájů, jak je patrno na př. z 1Kr 15,13; 2Kr 13,6; 21,3.7; 23,6.7.14.15; Iz 1,29; 57,5; Mi 5,14; sr. 1S 22,6 aj.