Heslo
Bázan
Bázan [= rovina, rovná země], starozákonní pojmenování nejsevernější krajiny ve vých. Zajordání [1Pa 5,11], která byla kdysi říší mocného krále Oga a táhla se od hranic galádských na sever až k pohoří Hermon [Nu 21,33-35; Dt 3,1-7]. Za dob Abrahamových tu sídlili obři Refaimští [Gn 14,5]. Hluboce zaříznutý potok Jarmuk tvořil hranici mezi galádskou krajinou a Bázan. Na východě sahala říše Ogova až do Sálechy [nyní Selchad] na úbočí pohoří Hauran. V jižní části byla města Edrei [nyní Derat], Bozra a Sálecha. Podle Dt 3,4-5 a 1Kr 4,13 byla v Bázan krajina Argob, proslulá 60 hrazenými městy. Na severu se B. dotýkal říše Gesurejských a Machatejských [Joz 12,5; 13,11n; Dt 3,8n]. Tuto říši s polovicí krajiny galádské obdržela polovice pokolení Manassesova [Dt 3,13]. Půda je původu vulkanického a proto velmi úrodná. B. bylo proslulé svým dobytkem [Ž 22,13; Ez 39,18; Am 4,1], chovem ovcí [Dt 32,14] a dubovými lesy [Iz 2,13; Ez 27,6; Na 1,4].