Ninive

Ninive, město, založené podle biblické tradice Nimrodem na levém [východním] břehu Tigridu naproti nynějšímu Mosulu [Gn 10,11; Jon 1,2]. Ochranným božstvem tu byla Ištar, jíž vystavěl koncem 3. tisíciletí př. Kr. chrám Maništusu, král semitské dynastie Akkadské. Churrijci pak a Hetejci rozšířili kult Ištařin až do Malé Asie a do Egypta. N. záhy předčilo významem staré hlavní město Assur, ležící asi 96 km jižněji, zvláště když si v něm vystavěl Salmanazar [1280-1260] skvělý palác. Assurnazirpal III. [884 až 859] a jeho nástupce Salmanazar III. [859-824] si vystavěli paláce jak v Ninive, tak v *Chále [Gn 10,11] a sídleli střídavě v obou. Jejich nástupci považovali N. za hlavní město. Senacherib [705 až 681] si tu vystavěl dva paláce: Kujundžik a Nabi Junus [prorok Jonáš], obehnal město pevnými hradbami a zřídil vodovod. Byl zavražděn v chrámě *Nizrochově v Ninive [2Kr 19,37]. Asurbanipal [668-626] založil ve svém paláci velkolepou knihovnu z 22.000 hliněných tabulek, částečně kopií památek starobabylonských. Prorok Nahum [3,1] nazývá N. „městem vražedným“, patrně pro mnohé krvavé války proti sousedům a pro ukrutnosti vítězů. Asurbanipal na př. měl ve zvyku zutínati ruce, nohy, nos a uši poražených, z jejichž hlav navršoval vysoké hromady. R. 625 př. Kr. začala moc assyrská klesat. Nejprve se osamostatnil Nabupolasar [626-605] a r. 612 spolu s jinými vyvrátil N. Napomohlo tomu i rozvodnění Tigridu, jež podvrátilo velkou část jeho hradeb. Město zdánlivě zmizelo s povrchu zemského. Teprve francouzský konsul M. Botta odkryl r. 1843 v pahorku 18 m vysokém veliký palác se souvisícími komnatami a síněmi, jejichž stěny byly obloženy sádrovými nebo alabastrovými deskami a četnými freskami a ornamenty. U vchodu a na schodišti byly okřídlené sfingy, býci a lvi obrovských rozměrů. V dalších objevech se pokračovalo v letech 1845-50, 1874, 1878. Podařilo se rozluštiti klínové nápisy. Podle těchto objevů a vykopávek bylo zřejmě Ninive městem, obehnaným vysokými náspy v nepravidelném čtyřúhelníku: severní strana jest 2300 m, západní 4500 m, jižní 1000 m a východní kruhovitě zakřivená 5200 m, dohromady 13.000 m, t. j. 13 km. Výška hradeb byla 10-15 m. Na východní straně jsou před hradbami ještě příkopy a bašty, kdežto na záp. straně přiléhaly hradby přímo k řece. Při velkém rozvodnění Tigridu byly příkopy naplněny vodou tak, že se okolí města podobalo velkému jezeru [Na 2,8]. Na hradbách jsou v pravidelných vzdálenostech věže 40-50 m vysoké, na rozích vyšší a silnější. Vše bylo stavěno z nepálených cihel [vepřovic]. Biblické vztahy mezi Izraelem a Ninivetskými [Assyrskými] jsou dosti četné: Nu 24,22-24; Ž 83,9; Jon kap. 1 a 3-4 [sr. Mt 12,41; L 11,30]; Iz 37,37. Z proroků hlavně Nahum a Sofoniáš prorokovali zkázu města [Na 1,8-9; 3,18-19; Sof 2,13-15]. Zajímavé jsou biblické zmínky o způsobech obyvatel tohoto města: Na 2,3; 3,1-3; Iz 37,33. Ozdoba stěn místností jest popsána v Ez 23,14-15. Vykopávky a nápisy značně pomohly k upevnění dějinných dat staré Assyrie a Babylonie. Nápisy na stěnách popisují činy králů. Nejchlubnější jest popis výprav a vítězství Senacheribových, kde se dovídáme také o panovnících judských.