Astarot

Astarot [Ištar, Aštarta, Aštoret, Athar].

1. Bohyně semitských národů, uctívaná Feničany a Filištínskými, zvláště však Assyřany a Babyloňany, znázorňovaná jako jezdkyně s kopím buď na lvu anebo na býku, někdy s kravskou hlavou. Během doby se stala ženským protějškem Molochovým jako bohyně úrody a pohlavního života na jedné straně, na druhé pak jako bohyně zániku, války a smrti. Je příznačné, že zbraň Saulova byla pověšena v chrámu filištínské Astarot [1S 31,10]. V době Abrahamově byla A. uctívána východně od Jordánu [Gn 14,5]. Za soudců pronikla modloslužba *A. i mezi kmeny izraelské [Sd 2,13; 10,6]. Šalomoun zavedl uctívání A. v Jerusalemě [1Kr 11,5.33; 2Kr 23,13]. Často splývala s Ašerou či po kralicku *Asserot. V Assyrii jí byl zasvěcen šestý měsíc, vrchol léta, v němž příroda byla na přechodu z dozrání [úroda] k vadnutí [zánik]. Astrologicky byla spojena s Venuší [jež vychází někdy ráno, jindy večer] anebo s měsícem [Sin; proto bývala pokládána za dceru boha Sin, vládnoucího večer]. Řečtí spisovatelé ji spojují s řeckou Afroditou. K podstatným složkám jejího uctívání náležela kultická prostituce anebo jindy naprostá zdrženlivost, takže část kněží této bohyně se nesměla ženit a podobně v jistých případech kněžkám byla přikázána naprostá cudnost a pohlavní čistota. Na některých místech v Assyrii [Ninive, Kidmur, Arbela] stala se A. ženským protějškem národního božstva *Assur, vládnoucího „duchy nebeskými“, kdežto A. spravovala „duchy země“. Izraelští proroci museli vynaložit všechen svůj vliv, aby uctívání této bohyně, tak rozšířené v Palestině, aspoň částečně obmezili.

2. Sídlo krále Oga, starobylé město v Bázan [asi 33 km východně od jezera Genezaretského], kde byla uctívána bohyně Astarot [Dt 1,4; Joz 9,10]. Bylo to město proslulé obry Refaimskými [Joz 12,4; 13,12]. Při rozdělování země připadlo pokolení Manassesovu [Joz 13,31], ale obýváno Levity [1Pa 6,71]. Uziáš Asteratský, jeden z bojovníků Davidových, pocházel snad z tohoto města [1Pa 11,44].

3. Astarot Karnaim [dvourohá Astarot], snad totožné s 2. [Gn 14,5]. Pravděpodobně Astarot, uctívaná v tomto místě, měla kravskou hlavu nebo aspoň dva rohy.