Heslo
Zbroj
Zbroj, stč. = ozbrojení, vojenská výstroj, vojenské nářadí, zbraň. Ve SZ-ě k obranným zbraním náležely *štít a *pavéza [2S 1,21; 8,7; Jr 46,3], *lebka [přílbice, nč. přilbice, Ez 23,24; 27,10], *pancíř [1S 17,38; Jr 46,4], *pás [1S 18,4; 2S 20,8; 2Kr 3,21], *plechovice [náholenice, 1S 17,6] a ovšem i vojenské sandály [*obuv. Iz 9,5 v překladu Hegerově: „Každý vojínův sandál – hebr. se’ón – se stane potravou ohně, a oblek, zbrocený krví, si plamen uloupí“]. Útočnými zbraněmi byly *meč [Sd 7,18], *kopí [Sd 5,8; 1S 17,7.45; 18,11], lučiště [2S 1,22], *šípy a *prak [1S 17,40; sr. 2Pa 26,14]. Obecný název pro všecky druhy zbraní je hebr. kelí, které Kral. překládají různě [na př. nástroje Jr 21,4, zbroj Ez 32,27, nádobí 1S 10,22, při čemž jde o nějaké nádobí svatyně, sr. 1Kr 10,16n; 14,26nn] a néšek [2Kr 10,2; Ez 39,9n]. Válečná z. byla za nejstarších dob uchovávána ve svatyních, později ve zvláštních zbrojnicích [2Kr 20,13; Pís. 4,4]. Podle básnických představ SZ-ch i Bůh je oděn ve válečnou z. [Iz 59,17], když vykonává své soudy [Ž 35,1nn; sr. 7,13n; Iz 34,6; Ez 21,8nn; Ab 3,9nn; Zj 1,16; 2,12.16; 19,11-21]. Boží pravda je přirovnávána ke štítu a pavéze, jež ochraňují věrné [Ž 91,4]. Ale také Boží nepřátelé mají své nástroje, jež jsou přirovnávány k jednotlivým zbraním [Ž 57,5].
V NZ-ě se mluví obecně o z-i těch, kteří šli zajímat Ježíše [J 18,3], jinak v přeneseném smyslu o *odění [Ř 6,13; 13,12; 2K 6,7; 10,2; Ef 6,10nn] Božího bojovníka proti satanským mocím.