Heslo
Čin
Čin, to, co bylo učiněno, dílo, skutek, prožitek, událost, věc, hebr. většinou dábár [= co bylo řečeno, slovo], na př.
1Kr 11,41; 2Kr 12,19; 1Pa 29,29; 2Pa 13,22.
V Př 11,7 jde o překlad hebr. ’ón, jež Kral. překládají výrazem ‚rekovské č-y‘, ale v Poznámkách říkají, že hebr. výraz znamená mužnou sílu, o níž onen člověk měl naději, že ještě vzroste, a v niž doufali i jiní. Smrtí končí všecky tyto naděje. „Uval na Hospodina č-y své“ [Př 16,3; sr. Ž 37,5; Mt 6,25] = přenes na Boha všecku starost o to, jak máš jednat, spolehni se v celém svém životě na něho, „všelikého času dobrořeč Pánu, a žádej od něho, aby cesty tvé přímé byly, a všecky stezky tvé i předsevzetí tvá dobře se podařila“ [Tob 4,19]. Vulgáta při jiném hláskování hebr. výrazu čte: „Zjev Hospodinu své č-y“ jako dítě svému otci. ‚Divné č-y‘ [Neh 9,17; Ž 71,17; 77,12] = podivuhodné, mimořádné č-y, divy. Ostatní výrazy jsou srozumitelné ze souvislosti.