Dílo

Dílo, práce, činnost, výsledek činnosti, výrobek. O díle Božím, Boží činnosti, na př. Gn 2,2n a j.; o pracném díle [Jb 10,3], o lidské činnosti [Gn 4,22; 11,6 a j.]; o otrocké práci [Ex 1,14; 5,11; Lv 25,39], o výrobcích [1Pa 4,21; Ex 31,5; 35,33; 36,2], o nádobách [Nu 31,51] a pod. ‚D. cihel‘ = výroba cihel [Ex 5,14], ‚d. domu Božího‘ = práce na stavbě chrámu [Ezd 4,24; 5,8], ‚d-em vyrývajících pečeti‘ [Ex 28,36] = způsobem rytecké, řezbářské práce; ‚d-em krumpovaným‘ [Sd 5,30] = způsobem vyšívačským, ‚d-em taženým‘ = krouženou, tepanou prací [Nu 10,2, sr. Ex 25,18.31]. Jednati se k d-u‘ [1S 2,5] = dát se najímat za mzdu. ‚D. stánku úmluvy‘ [Ex 35,21], ‚d. Hospodinovo‘ [1Pa 26,30; Jr 48,10] = zaměstnání ve stánku úmluvy, funkce kněžská, levitská, prorocká; přidělená práce levitská [Neh 13,10].

Ježíš nazývá svěřenou vykupitelskou činnost d-em Božím [J 4,34], víru v sebe jako poslaného od Boha za d., milé Bohu [J 6,28]. *Skutek [dílo]. Podle Sk 15,18 bylo povolání pohanů do církve Kristovy už od věčnosti v plánu Boží prozřetelnosti. Ap. Pavel nazývá ‚d-em Božím‘ člověka ‚slabého‘, který se stal milostí Boží věřícím [Ř 14,20; Ef 2,10; 1Te 2,13]; to, že Filipští uvěřili, není jejich, ale Boží d. [F 1,6]. Své d. Bůh neopustí, nýbrž je dokoná [sr. Ž 138,8]. Ti ovšem, kteří nepřijali spasitelnou pravdu, budou vydáni na pospas působení bludu, takže uvěří lži [2Te 2,9.11]. ‚Všeliké d. zlé‘ [Jk 3,16] = všecko možné zlo. ‚D. ‘ v Ř 12,4

= služba, činnost. ‚D.‘ v Ga 6,4 = jednání, činnost. *Skutek.