Částka

Částka, část, porce [Est 9,19.22, sr. Neh 8,10.12], díl celého [Nu 28,5.14], podíl [2Pa 31,3]; ohled, příčina, stránka [2K 3,10]. U Iz 44,16 jde doslovně o polovinu, u Jb 26,14 o okraje. ‚Dej č-u sedmi i osmi‘ [Kaz 11,2] = dej se podílet [na svém chlebě] sedmi až osmi [t. j. několika]. ‚Č. časů‘ [Dn 7,25] = polovina času [*Čas 2]. ‚Č. ruky‘ [Dn 5,5.24] = dlaň. ‚Z č-y‘ [Dn 2,33.41n, sr. 2K 1,14] = částečně. ‚Č. kalicha‘ [Ž 11,6] = podíl, úděl ‚osudu‘, sudby. Raduje-li se žalmista, že Hospodin je ‚č. dílu jeho‘, myslí tu patrně na Nu 18,20, kde se praví, že Áronovci nebudou míti pozemkového podílu, protože Hospodin je jejich dílem a dědictvím, takže nepotřebují nic jiného. Podobná myšlenka je snad také u Jr 51,19, kde Hospodin je prohlašován za podíl Jákobův, na druhé straně však Izrael je [podle Karafiátova překladu] proutkem [hebr. šébet, Kral. ‚částka‘] dědictví Hospodinova [sr. Ž 74,2; Jr 10,16]. Ale šébet může znamenat také pokolení [sr. Ex 28,21; Sd 20,2, kde šébet je překládáno výrazem pokolení].

Řeckého meros [= část, díl, podíl] je užito v NZ-ě k označení části těla [L 11,36] nebo dílu nějakého celku [sr. L 15,12 a j.] nebo podílu na něčem [Mt 24,51 a j.] ‚Z č-y‘ [2K 1,14] = částečně, neúplně [1K 13,9n.12 o uplatnění darů Ducha v tomto věku, v němž poznání i ‚proroctví‘ jsou jen nedokonalá]. ‚V té č-ce‘ = po této stránce, v tomto případě [2K 3,10]. Podle Ř 11,25 zatvrzelost padla na část Izraele, dokud by pohané v celku, určeném Bohem, nevstoupili [do církve] a nedosáhli spásy. Potom teprve veškerý Izrael bude zachráněn podle úradku Božího, zjeveného v zaslíbeních.

Podle 1K 12,27 jsou věřící „oudové [těla Kristova] z částky“, t. j. každý svým podílem, svou osobitou úlohou [Sr. Ef 4,16].

V 1Pt 4,16 čtou Kral. podle t. zv. přijatého rukopisu [textus Receptus]: „Oslavuj Boha v té č-ce“, t. j. i v tomto případě [sr. J 21,19]. Ale většina řeckých rukopisů čte: „Oslavuj Boha v tom jméně [tímto jménem, pro to jméno] “. Ten, kdo je tupen pro jméno Kristovo [v. 14], nikoli pro své viny nebo svou všetečnost, nemá to pokládat za hanbu. (1Pt 2,12). ‚Č. nějaká‘ [Ř 1,11] = něco, trocha. ‚Čtvrtá č. [peníze] ‘ u Mk 12,42 = quadrans [*Peníze, str. 616].