Všetečně, všetečnost, všetečný

Všetečně, všetečnost, všetečný. Stč. opovážlivě, nerozvážně; nerozvážlivost, opovážlivost, zbrklost; smělý, opovážlivý. Ve SZ-ě je tak překládán výraz zûd [= vříti], jenž v určitém tvaru znamená jednati násilně, bezbožně, vzpurně, zvláště když šlo o úmyslné přestoupení zákazu [Dt 1,43, sr. 17,13; přeloženo ‚pyšně‘ v Ex 21,14]. Hebr. má al = jednati zrádně, nevěrně [Joz 22,22]. Hebr. chinnám = bezpodstatný, falešný [Př 24,28].

O lásce se v 1K 13,4 praví, že není v-á. Je tak přeloženo sloveso perpereuesthai = počínati si chvastounsky, honosivě [Škrabal: „Láska se neholedbá“]. V 1Tm 5,13 jde o překlad výrazu periergos = zvědavý, všetečný, starající se o věci, do kterých člověku nic není. V 1Pt 4,15 je tak přeložen výraz allotri[o]episkopos, který se nevyskytuje v klasické řečtině. Pisatel předpokládá, že věřící budou pro své křesťanství trpět, ale varuje, aby se označení mučedník nedávalo tomu, kdo byl odsouzen pro vraždu, zlodějství, zločin anebo všetečnost. Zmíněný výraz může znamenat toho, kdo šilhá po cizím majetku [‚nepožádáš‘ na rozdíl od ‚nepokradeš‘ v Desateru], anebo nevěrného správce svěřeného majetku, anebo konečně toho, který se plete do věcí, do kterých mu nic není. [Luther překládá: „Který zasahuje do cizího úřadu“]. Někteří vykladači myslí na udavačství, denunciantství, proti němuž císař Trajan vydal přísné zákony. Škrabal překládá: „Rušitel jiných“, Hejčl: „Buřič“, Žilka: „Pletichář“.