Vyplacení, vyplacovati, výplata, vyplatiti

Vyplacení, vyplacovati, výplata, vyplatiti. Tak překládají Kral. ve SZ-ě pět hebr. výrazů a jejich odvozenin. Hebr. káná [= získávati, kupovati] je užito u Neh 5,8 o vykupování lidí z otroctví. Hebr. ‘érek znamená odhadní hodnotu [Lv 27,2.3.8 a j.]. Nejčastěji však jde o výrazy kófer, gá’al a padá. Hebr. kófer znamená krytí, náhradní obnos, odškodnění, které musí složit člověk, jenž propadl životem. Když něčí vůl byl trkavý a zabil někoho pro nedostatečnou bdělost jeho majitele, propadne trestu smrti vůl i jeho pán. Ten však se může vyplatit obnosem, který určí soud [Ex 21,30]. Podobně každý dospělý Izraelec, který se podrobil sčítání a tak propadl Hospodinu [sr. 2S 24,15], musel dáti za sebe náhradu v podobě *oběti pozdvižení [Ex 30,12]. Jen vrah nemohl za sebe dáti výplatu [Nu 35,31], ani ten, který předčasně opustil útočištné město [Nu 35,32]. Výplata byla nejčastěji v penězích [Př 13,8], ale v Př 21,18 se mluví také o výplatě člověka za člověka. Delitzsch k tomu dává za příklad vysvobození Židů z Babylona za cenu zničení Babyloňanů Kyrem [sr. Př 11,8; Est 7,10; Dn 6,24; Iz 43,3n; L 16,25]. Také v Nu 3,46.48n.51 se mluví o výplatě [hebr. pᵉdûjîm] prvorozených levity. Zbytek 273 prvorozených, jenž nebyl vyvážen počtem levitů, měl býti vyplacen po pěti lotech za každou hlavu. Podle Ž 49,8n nikdo nemůže dát Bohu výplatu ani za svého bratra – výkupní cena by byla nedostupná – leda by tu byl ‚prostředník jediný z tisíce‘, který by prohlásil, že je spokojen s výplatou [Jb 33,24].

Hebr. g-'-l označuje především povinnost nejbližšího příbuzného, aby vyplatil z otroctví rodinného příslušníka [Lv 25,48n] anebo mu dopomohl získati zpět to, co z nouze zastavil [Lv 25,25n; sr. Jr 32,7], aby zůstalo uchováno rodinné jmění. Zvláště v t. zv. létě milostivém platila tato zásada [Lv 25,24.26.32.51n; 27,19. 31]. *Vykoupiti, vykupitel.

Podobný význam jako g-'-l má hebr. p-d-h [= vyplatiti], pidjón [= výplata, odškodnění]. Předmětem této výplaty není nikdy nic neživého: vždy jde buď o výplatu prvorozeného zvířete [Ex 13,13; 34,20; Lv 27,29; Nu 18,15nn] nebo prvorozeného člověka, nebo o člověka, jenž upadl v otroctví [Ex 21,8]. Podle Nu 3,12.46, jak už bylo výše řečeno, byli levité náhradou za prvorozené.

Všecky tyto okolnosti nutno míti na paměti tam, kde se mluví o *vykoupení. V tom smyslu jde v Žd 9,15 o vysvobození z kletby za hříchy, spáchané za první smlouvy, o jejich vyřízení a anulování. Toto vysvobození z kletby hříchů je výsledkem smrti Kristovy.