Heslo
Vrchní
Vrchní. ‚V. příbytek domu‘ [Sk 1,13], řecky hyperoón, v. patro domu hned pod střechou, po případě komora na ploché střeše [hebr. ‘lijjá, 2Kr 4,10n; sr. Sk 9,37,39; 20,8]. Snad jde o tutéž síň, kde byla slavena poslední Večeře [L 22,12, řecky anagaion = v. síň], jak o tom svědčí někteří starokřesťanští znalci. ‚V. věci‘ [Ko 3,1], to, co jest shůry, svrchu. „Kristus sedí po pravici Boží; ti, kteří jsou Kristovi, náležejí již vlastně do jeho říše, jež je jejich pravou vlastí [F 3,20], a proto ji mají hledat, t. j. také spoléhat na její skutečnosti a pravidla. Tento kladný příkaz má arci též svou důležitou zápornou stránku: neřídit se ve své mysli tím, co je na zemi… Apoštol tímto příkazem nemíří na běžné hmotařství, nýbrž na tu duchovnost, která hledá podmínky plného života v svémocných asketických předpisech“ [J. B. Souček. Výklad Ko, str. 64].