Heslo
Vyobcovati
Vyobcovati. V době Ježíšově byl uznáván trojí druh vyobcování z pospolitosti Izraele: a) vyloučení na 30 dní, jež mohl uložit každý kněz, který zastával soudcovský úřad. Vyloučený směl jen do pohanského nádvoří jerusalemského chrámu. Trest mohl být uložen ještě dvakrát, jestliže se vinník nepolepšil. – b) Prokletí, jež směl vysloviti pouze devítičlenný soudní sbor. Bylo to vyloučení trvalé, styk s vinníkem byl zakázán, nesměl ani do synagogy, ani do chrámu. Nikdo s ním nesměl jísti ani píti [sr. 1K 5,11]. Koupiti si mohl jen to, co nutně potřeboval k živobytí. Nikdo ho nesměl pozdravovati [sr. 2J 1,10 n]. – c) Zavržení, které smělo vysloviti jen synedrium. Odříkalo se navždy provinilce a odsoudilo ho ke kamenování, které se často vykonalo jen symbolicky. Nikdo mu nesměl na pohřeb a na hrob mu položili velký kámen [Miklík, Bibl. Archeologie, str. 394n].
Ježíš předpovídá svým učedníkům vyobcování ze synagogy [L 6,22; J 9,22; 12,42; 16,2].
Zárodky vyobcovacího řádu máme v křesťanské církvi v Mt 18,15nn; 1K 5,3nn. *Vydati, 2K 2,6nn; 1Tm 1,20; 5,19n; Tt 3,10.
Viz též: *Vyloučiti.