Veselé, nč. veselí, veseliti se, veselost

Veselé, nč. veselí, veseliti se, veselost. Jelikož téměř všecky hebr. výrazy, jež Kral. překládají slovy v-é, v-í, v-iti se, v-ost, jsou uvedeny a vysvětleny v heslech *Plesání, *Radost, radovati se, *Rozveseliti se, stačí, když podle Kašparovy Konkordance seřadíme citáty pod záhlaví hebr. výrazů, jejichž výklad si čtenář najde v uvedených heslech. Hebr. sámach [sáméᵃch] je přeloženo výrazy vesel, veseliti se v Dt 12,7.12; 16,11.14; 26,11; 27,7; 33,18; Sd 9,19; 1S 6,13; 2S 1,20; 1Pa 16,10; 29,9; 2Pa 6,41; 29,36; Jb 3,22; 22,19; 31,25; Ž 58,11; 63,12; 64,11; 66,6; 67,5; 68,4; 70,5; 85,7; 105,3.38; 107,30; 122,1; 126,3; 149,2; Př 5,18; 15,13; 23,15; 29,20; Kaz 3,12.22; Iz 9,3; 65,13; 66,10; Dn 6,13; Jl 2,21.23; Za 2,10; 4,10; 10,7. Hebr. simchá je přeloženo výrazy v-é, v-í, veselý ve 2S 6,12; 2Pa 20,27; 29,30; 30,21.26; Neh 12,43 [veselí]; Jb 20,5; Ž 16,11; 30,12; 100,2; 106,5; Př 12,20; 14,10.13; 15,21.23; 21,17; Kaz 2,1.2.10.26; 5,20; Iz 7,4; 8,15; 9,3 [veselí]; 16,10; 22,13; 24,7.11; 35,10; 55,12; Jr 7,34; 16,9; 31,7; Ez 35,15; Za 8,19; hebr. tób [= býti dobrý; dobrý] je přeloženo výrazy veseliti se, býti vesel, veselý v Sd 19,6; 1S 25,8; 1Kr 8,66; Kaz 9,7; Jr 44,17; Ez 34,14. Hebr. túb podst. jménem veselí v Dt 28,47. Hebr. 'álas [psáno s koncovým sámech] = býti vesel u Jb 20,18; hebr. 'álaz v Ž 28,7; 60,8; Ab 3,18; hebr. 'álas [psáno s koncovým sádej] v 1Pa 16,32; Ž 5,12; 9,3; 68,4; hebr 'allíz = radující se [Iz 24,8], rozpustilý, zpupný [Iz 23,7], hebr. másós u Iz 24,8 [veselé harfy]; 32,13 a Ez 24,25; hebr. sûs, sís v Dt 28,63; 30,9; Ž 19,5; Jr 32,41; hebr. ránan v Dt 32,43; Ž 33,1; 132,9; hebr. gíl v 1Pa 16,31; Ž 2,11; 14,7; 21,2; 35,9; Př 2,44; 23,24n; Iz 35,1. Hebr. sáchak [= smáti se] u Jr 30,19.

V Lv 25,9 jde o jásavý zvuk [těrû‘á] stříbrné trouby, jíž bylo vyhlašováno zahájení milostivého léta. V Ž 38,20 jde o hebr. chaj = život, živost, zvláště o dlouhém, šťastném životě [sr. Dt 30,20; Ez 33,15]. Zeman překládá: „A moji nepřátelé žijí, jsou silní a jsou mnozí, kteří mě nenávidí pro lživou příčinu“. Hebr. nó‘am v Ž 16,6 znamená příjemný.

Přehlédneme-li všecka citovaná místa, dojdeme k závěru, že jde většinou o kultickou radost, jež má ráz demonstrativní [Sd 21,19.21], svědeckou a vyznavačskou [Dt 12,12]. Boží lid se veřejně veselí z Boží pomoci a s určitou hrdostí vynáší, velebí Boží činy. Protikladem této veselosti je stud anebo světská, neduchovní veselost, jež bude souzena [Př 21,17; Iz 24,7; 32,13 a j.]. Při tom nutno míti na paměti, že i veselost právě tak jako *radost a *plesání je předjímkou veselosti z konečné, mesiášské spásy, jež byla představována jako bohoslužebná slavnost v přítomnosti milostivého Boha.

Co bylo řečeno o SZ-ě, platí zvýšenou měrou o NZ-ě. O většině řeckých výrazů, jež Kral. překládají v-í, veseliti se, byla učiněna zmínka v heslech *plesání, *rozveseliti se. Tak agalliásthai, agallián, agalliasis označují jásavé a děkovné chválení Boží pomoci a spásy [Mt 5,12; L 1,14; J 8,56; 1Pt 1,6.8; Zj 19,7]. Ze všech těchto míst je patrno, že jde o jásavé velebení konečné spásy Boží, kdy bude zjevena sláva Boží a Kristova [1Pt 4,13; Ju 1,24], jež však už v předjímce byla prožívána věřícími v přítomnosti [Mt 5,12; J 8,56]. I veselí Zachariášovo je v podstatě eschatologickou radostí nad zrozením předchůdce Mesiášova [L 1,14]. Toto veselí je prožíváno zejména v bohoslužebném shromáždění [sr. Sk 2,26; 16,34]. O Synu Božím platí, že ho Bůh pomazal ‚olejem veselé‘ [Žd 1,9, Žilka: ‚olejem jásání‘], t. j. nejen božskou slávou, jež ho odlišila od andělů, ale i spasitelným posláním [sr. Iz 61,1n; Sk 4,27; 10,38].

Řecké eufrainesthai, které Kral. překládají také výrazy míti dobrou vůli [L 12,19], hodovati [L 16,19], radovati se [Zj 18,20], znamená původně míti dobrou náladu a odpovídá hebr. sámach, simchá, másôs, sûs a pod. Může označovat dobrou náladu při docela světském hodování [Kaz 8,15, sr. L 12,19; 15,29; 16,19], ale také radost otcovu nad návratem ztraceného syna [L 15,23n.32], nebo radost přátel, kteří se opět setkali [2K 2,2], nebo kultickou radost [Sk 7,41]. Nebesa a jejich obyvatelé, ale také pohané jsou vyzýváni, aby se veselili nad Božím soudem posledních dnů a konečnou spásou [Zj 12,12, sr. 18,20; Dt 32,43; Ž 96,11; Iz 44,23; 49,13]. Avšak toto veselí lze prožívat už nyní, protože Bůh i pohanům dal zvěstovat spásu [Ř 15,10] a způsobil, že duchovně neplodný Izrael zplodil v Kristu mnoho synů [Ga 4,27, sr. Iz 54,1]. Základem křesťanské veselosti je naděje [Ř 12,12, kde Kral. překládají výrazem veseliti se řecké chairein, jež obvykle tlumočí slovesem [z] radovati se, na př. Mt 2,10; 5,12; J 3,29; Ko 1,24 a j.].

Na dvou místech je tak přeloženo řecké euangelizesthai = donésti radostnou zprávu, zvěst [L 1,19; 1Te 3,6], jednou řecké skirtán = skákati [radostí], poskočiti [L 6,23]. Jde o radost nad odplatou v nebesích.