Heslo
Velebnost, velebný
Velebnost, velebný. Jde vesměs o přívlastek Boží. V hebrejštině jde téměř po každé o jiné hebr. slovo, jež označují Boží majestát [Dt 32,3], vznešenost [Dt 33,26], velikost [1Pa 29,11], vyvýšenost [Jb 31,23], slávu [Ž 29,4; 104,1], nádheru [Ž 145,5], důstojnost [Mi 5,4], proslavenost [Ex 15,11]. *Velebiti.
Řecké megalosyné [= vznešenost, majestátnost, Ju 1,25] je v Žd 1,3; 8,1 opisem jména Božího. Řecké megaleiotés [= velkolepost, nádhera, moc, Kral. u L 9,43 ‚velikomocnost‘] označuje ve 2Pt 1,16 onu božskou slávu, jíž byl oděn Ježíš při svém proměnění [Mt 17,1nn, sr. J 1,14]. Učedníci jako zasvěcení očití svědkové spatřili v předjímce budoucí vyvýšenost Kristovu a onu jeho slávu [doxa], kterou bude mít při svém příchodu k soudu [Mt 19,28; 25,31].