Heslo
Rádce
Rádce, ten, kdo radí, k něčemu nabádá, poradce. V hebr. většinou participium nebo jiné tvary slovesa já'as [1Pa 26,14; 2Pa 22,4; Př 11,14; 15,22; 24,6]; poradce králův [2S 15,12; 2Pa 25,16], faraonův [Iz 19,11], Cýrův [Ezd 4,5], lidu [Jb 12,17; Iz 1,26; 3,3; Mi 4,9]. *Rada 3. Žalmista vyznává, že Hospodinova *svědectví jsou jeho poradci [Ž 119,24]. Iz 9,6 označuje Mesiáše jako „div poradce“, zázračného Rádce [Kral. „Předivný, Rádce“. Oddělují tak to, co patří dohromady]. U Jb 19,19 jde o hebr. sód = tajný, nejdůvěrnější poradce. *Rada 1.