Heslo
Rechum
Rechum [= milovaný či omilostněný?].
1. Jeden z význačných mužů, kteří se vrátili se Zorobábelem ze zajetí babylonského [Ezd 2,2]. V Neh 7,7 má jméno Nechum.
2. Kancléř krále perského [Ezd 4,8.9.17.23], zástupce vladaře v provincii; zastával asi tentýž úřad jako Tattenai [Ezd 5,6], který byl „vývodou za řekou“. V době Artaxerxově si stěžoval na Židy pro úsilí obnoviti chrám.
3. Levita, syn Bániův, který pomáhal při budování zdí jerusalemských [Neh 3,17].
4. Přední z lidu, který za Nehemiáše podepsal smlouvu s Hospodinem [Neh 10,25].
5. Hlava kněžské rodiny, který se vrátil se Zorobábelem [Neh 12,3]. U Neh 12,15 má tato rodina jméno Charim.