Heslo
Charim
Charim [= zasvěcený? nebo probodený?].
1. Potomek Aronův, jenž se rozrostl v rod za dob Davidových a tvořil třetí třídu kněžskou [1Pa 24,1.6.8]. Potomci tohoto rodu se vrátili z Babylona [Ezd 2,39; Neh 7,42; sr. Ezd 10,21; Neh 10,5].
2. Zakladatel rodiny, jejíž potomci se vrátili z Babylona se Zorobábelem [Ezd 2,32; 10,31; Neh 3,11; 7,35]. Nepatřili ke kněžím.