Heslo
Rosa
Rosa měla v Palestině důležitý význam zvláště od května do konce srpna, kdy vůbec nepršelo, takže r. nahrazovala vláhu. Bez r-y by všecko uschlo. Izraelci se domnívali, že r. padá s nebe [Gn 27,28.39; Ex 16,13; Dt 33,28; sr. Jb 38,28; Za 8,12]. Neobjevila-li se r., bylo to pokládáno za mimořádný Boží trest [2S 1,21; 1Kr 17,1; Ag 1,10]; hojnost r. však byla znamením Božího požehnání [Gn 27,39; Oz 14,5; Mi 5,7]. R. byla obrazem všeho, co přichází nehlučně, neviditelně a nenásilně, a přece osvěživě, jako na př. Boží slovo [Dt 32,2] nebo přízeň králova [Př 19,12] nebo ostatkové Jákobovi uprostřed pohanů [Mi 5,7]. Na druhé straně však je r. obrazem náhlosti a nenadálosti [2S 17,12] a také pomíjitelnosti a nestálosti [Oz 6,4]. V hebrejštině velmi nesnadný a nejasný verš Ž 110,3 lze také se Zemanem překládat: „Tvůj lid bude přeochotný v den tvé branné moci. Ve svaté ozdobě máš rosu z klína jitřní záře, svou mládež“. R. je tu symbolem překvapující náhlosti i početnosti. Duhm a j. mají za to, že „den brannosti“ znamená den, kdy se pomazaný Hospodinův ujímá žezla, t. j. den nástupu na trůn, a r-ou míní r-u mládí [sr. Ž 2,7; 103,5]. Je to ovšem výklad nezaručený.