Rozvlažení, rozvlažiti

Rozvlažení, rozvlažiti, stč. = opatření vláhou, rozvlhčiti; přeneseně: potěšení, ulehčení; ulehčiti. V hebr. jde o výrazy, odvozené z kmene rvh = píti do syta; napojiti, posilniti [Jr 31,14.25]. Ž 36,9 překládá Zeman: „Do sytosti pijí z tučnosti tvého domu“, t. j. ti, kteří se zúčastňují bohoslužeb, mají podíl na duševních a duchovních darech, které Hospodin uděluje svým spolustolovníkům [Ž 23,5], zavlažujících ho tukem svých obětí [Iz 43,24]. Pít tuk bylo orientálci, živícímu se většinou rostlinnou stravou, nejvyšším požitkem [Jr 31,14]. Žalmista zde ovšem mluví jen obrazně, jak ukazuje hned následující verš Ž 36,10. V Ž 66,12 je výraz rᵉvájá = nadbytek [Zeman: „Vyvedl jsi nás k nadbytku“], nemá-li se tu číst podle některých rukopisů rᵉváchá = ulehčení, oddechnutí [sr. Ex 8,15]. V Př 3,8 je hebr. šikkûj = nápoj, vlhkost, zavlažení [sr. Ž 102,10]. Kostem se dostává vláčnosti prostřednictvím morku. Někteří překladači proto tlumočí: „Rozvlažení morku tvému“ [sr. Jb 21,24]. Smysl místa je ten, že bázeň před Bohem a odstoupení od zlého je totéž jako odvržení těžkého břemene a umožní člověku napřímiti se v nové síle a svěžesti. „Časové rozvlažení od tváři Páně“ [Sk 3,19], Žilka „doby oddechu před tváří Páně“, Hejčl-Sýkora „časy občerstvení před Pánem“, Škrabal „doby útěchy od Pána“, řecky kairoi anapsyxeós. Anapsyxis je výraz, vyskytující se v lékařství [pro Zahna nový doklad, že pisatel Skutků byl lékař Lukáš], a znamená ochlazení zanícené rány studeným obkladem, přeneseně osvěžení, okřání. Myslí se tu na dobu oddechu, vydychnutí, jež bude následovat po strašlivém utrpení před novým příchodem Páně a konečnou obnovou [„napravením všech věcí“ v. 21, sr. Mk 9,12]. Je to doba spravedlnosti, pokoje a radosti. Podmínkou vstupu do této doby je pokání Izraele.