Rabba, Rabbat

Rabba, Rabbat [= velký, přeneseně: hlavní] synů Ammon [Dt 3,11; Ez 21,20] nebo R. Ammonitských [2S 12,26.29] bylo hlavním městem Ammonitských na horním toku Jabboku asi 36 km vých. od Jordánu. Bylo proslulé tím, že v něm bylo ukazováno železné nebo kamenné lože posledního z obrů, krále Oga z Bázan [Dt 3,11]. Podle vykopávek bylo toto město spojeno tunelem s podzemním pramenem, jenž je zásoboval vodou i za obléhání. Když se stal David králem, najali Ammonitští syrské žoldnéře a zdvihli válku proti němu. Tato námezdná vojska se položila naproti městu *Medaba [1Pa 19,7]. Vojevůdce Davidův Joáb táhl k R. Když se mu v zádech octli Syrští, rozdělil vojsko a porazil jak Ammonitské tak Syrské [2S 10,8n.13n; 1Pa 19,9]. Na jaře pak příštího roku oblehl Joáb znovu toto hlavní město. Za tohoto dobývání padl Uriáš Hetejský [2S 11,1nn]. Když Joáb dobyl „města vod“, t. j. onu část města, jež ležela mezi pevností a řekou, pozval Davida, aby dokončil dobytí pevnosti [2S 12,26–31] a tak se ozdobil vítězstvím [1Pa 20,17–19]. Obyvatelstvo bylo odsouzeno k otrocké práci. Později se opět vymanilo z nadvlády Izraelců. Proroci však předpovídali zkázu R. [Jr 49,2-6; Ez 21,20]. Za egyptských Ptolemejců bylo město přejmenováno k poctě Ptolemea Filadelfa [285-246 př. Kr.] na Filadelfii. Toto jméno se však neudrželo. Bylo nejjižnějším z *desíti měst, t. zv. Decapolis, jimž dal Pompeius r. 64 př. Kr. naprostou nezávislost. Poněvadž leželo na obchodní cestě z Damašku do Arábie a bylo spojeno jinou obchodní cestou se Skythopolis [Betsan], vynikalo vždy obchodem. Dnes jde nedaleko dráha z Damašku do Mekky. Je osídleno Araby a jmenuje se 'Ammán, což připomíná staré jméno jeho praobyvatel [Ammon].